Knihovna Václava Havla zahajuje činnost

Václav Havel, foto: ČTK

V červenci tohoto roku byla založena Knihovna Václava Havla, která minulý týden představila veřejnosti svou první publikaci. Inspirace se hledala u amerických prezidentských knihoven, ostatně tři poslední američtí prezidenti Václava Havla v úsilí vybudovat knihovnu podporují. Pokud by se ale čtenář chtěl do knihovny vydat a půjčit si tam knihy, bude zklamán - knihovna zatím nemá vlastní budovu a shání finance na svůj provoz. O osud Knihovny Václava Havla se zajímala Martina Lustigová.

Václav Havel,  foto: ČTK
Přestože se Václav Havel původně ke vzniku podobné instituce stavěl skepticky, podařilo se ho před několika měsíci přesvědčit o smyslu existence knihovny. Proč? O tom více Václav Havel:

"Hlavní důvod je ten, že já jsem si uvědomil, jak mi léta přibývají a zdraví ubývá, kolik důležitých věcí mám po různých bednách a půdách, od padesátých let až po různé rukopisné návrhy zákonů, ústav, korespondenci se státníky a pokyny Pražskému hradu, a já nevím, co všechno, a že to je škoda, když to leží a někde hnije, že by to někdo měl odborně zpracovávat jako dokument, ne ani tak o mě, jako o té době, v níž jsem žil."

Václav Havel nehodlá být jen pasivním objektem zkoumání nebo pozorovatelem. Na práci knihovny chce participovat, například sháněním dokumentů.

Co je hlavním posláním nově vzniklé knihovny?

"Asi především shromažďovat různé důležité dokumenty, které vypovídají o těch posledních desítiletích, o naší historii, archivovat je, vědecky je zpracovávat, taková badatelská činnost, zároveň určitá vzdělávací, popularizační činnost, posléze eventuálně i klubová, diskusní a publikační. Tím jsme ostatně začali, že jsme vydali knihu."

První publikací Knihovny Václava Havla je soubor depeší americké ambasády v Praze z konce roku 1989, nazvaný Praha Washington - Praha. Právě vycházející kniha obsahuje telegramy, které českému čtenáři zpřístupňují americký pohled na "sametovou revoluci". Vydatelé považují za úspěch, že americká strana dokumenty odtajnila a zveřejnila již po 15 letech.

Dvojjazyčnou publikaci k vydání připravil historik Vilém Prečan.

"Překvapivé je především to, kolik pozornosti věnovala americká ambasáda událostem v zemi a jak podrobně o nich informovala. Za druhé je překvapující, a možná to překvapí někoho, kdo zde čeká nějaké zákulisní informace o jakési dohodě nebo spiknutí mezi disidenty a režimem, nic takového, ani narážku, ani domněnku v tomto nelze najít, třebaže Američané měli tehdy možnost zjistit, jak se věci mají. Překvapivé je, že Američané sami byli překvapeni tím výbuchem lidové nespokojenosti, ke kterému došlo."

V příštím roce knihovna hodlá vydat další dvě publikace. Knihy budou vždy vycházet v češtině a angličtině, protože jedním z cílů knihovny je prezentovat naši zkušenost s totalitou a s přechodem k demokracii v zahraničí.

Jak podotkl ředitel knihovny Václav Bartuška, hlavním úkolem pro příští roky je vybrat peníze na vybudování a provoz knihovny. Bartuška počítá, že se to podaří nejdříve do pěti až osmi let.