Krajané se v Dobrušce učí česky i v restauraci

16-08-2004

Ve východočeské Dobrušce v těchto dnech probíhá už. 14. ročník kurzů čestiny pro krajany, který pořádá ministerstvo zahraničních věcí. Vypravila se tam Milena Štráfeldová, s níž se telefonicky spojil Josef Kubeczka.

Odkud přijeli účastníci kurzu?

"Letos se zde sešli účastníci z více než třiceti zemí světa a, jak jsem se dozvěděla od organizátorky kurzu paní Aleny Obstové, jsou tady například naši krajané z Austrálie, ze severní Ameriky i z několika zemí Latinské Ameriky. Tradičně sem jezdí krajané ze srbského i rumunského Banátu, z Ukrajiny, ale také z takových pro nás exotických zemí, jako je Střední východ, Palestina, Libanon."

A jakým způsobem probíhá výuka?

"Výuka probíhá celkem v šesti třídách podle pokročilosti, podle znalosti češtiny, s jakou sem naši krajané nebo posluchači kurzu přijeli. V dopoledních hodinách zpravidla probíhá ta klasická výuka, to znamená, že vyučující hovoří s těmi studenty, seznamuje je s gramatikou, píší dokonce i diktáty nebo slohová cvičení, testy. V odpoledních hodinách je velice bohatý program, jak v samotné Dobrušce, tak i v jejím okolí. Účastníci kursu už mají za sebou řadu výletů. Jezdí po okolních památkách, seznamují se s okolní přírodou, ale například chodí i do místních restaurací a na výlety, kde se běžně potkávají s tuzemskými Čechy, takže mají příležitost si pohovořit i s místními obyvateli."

Která z těchto forem je pro účastníky kurzu nejpřijatelnější?

"Samozřejmě předpokládám, že daleko příjemnější, zvlášť ve vedrech, která tady jsou, je pro ně koupaliště nebo posezení v restauraci."

A kdo financuje tuto akci?

"Pobyt celkem 60 krajanů každoročně platí český stát. Celkem na ně vynakládá milion a čtvrt. Kromě těchto šedesáti krajanů, kterým je placeno ze státního rozpočtu všechno, to znamená ubytování, stravování, výuka i všechny ty mimoškolní aktivity, je tady každoročně i několik samoplátců. To jsou lidé, kteří se sem vracejí, někteří i vícekrát, protože se jim jednak v Dobrušce zalíbilo, jednak ty samotné kursy jsou pro ně takovým přínosem, že se chtějí nadále zdokonalovat. Možná by stálo za to říci, že mezi těmi účastníky jsou i lidé, kteří později tu češtinu využívají jako dopisovatelé různých krajanských časopisů, jako redaktoři českého vysílání pro krajanské menšiny. Konkrétně jsem tady už měla příležitost hovořit s člověkem, který v srbském Banátu vede vysílání soukromého rozhlasu, kde mimo jiné také několikrát do týdne probíhá české vysílání."

16-08-2004