Křehká krása vánočních ozdob. Než se dostanou na stromeček, čeká je dlouhá cesta

Foto: Ondřej Tomšů

Koule, ptáčci, sněhuláci, zvonečky, ale také okurky nebo chobotnice. I takové mohou být skleněné ozdoby na vánoční stromeček. Od roku 1931 je vyrábí družstvo Vánoční ozdoby. Skleněná krása z Česka se dočkala několika ocenění. Už čtyři roky po založení firmy získaly ozdoby cenu Grand Prix na světové výstavě v Bruselu. Také na EXPO 58 získaly zlaté medaile.

Foto: Ondřej Tomšů

Foto: Ondřej Tomšů
Než se dostane na vánoční stromeček, má za sebou každá z ozdob dlouhou cestu. Nejdřív byla tekutým sklem, pak prošla stříbřením, malováním, posypem a nakonec balením. Například každého sněhuláčka musí vzít malířka do ruky šestkrát, než se může vydat na další cestu.

S mistrovou Reginou Jáklovou zamíříme nejdřív do foukárny, kde ozdoby vznikají. Nejsou tu žádné pece, ale hořáky, kde se spaluje technický benzín oživený kyslíkem. A žár je to pořádný. Dosahuje asi 1200 stupňů Celsia.

"Z kahanu máme oheň a na ohni nahříváme sklo, takovou trubku. Když ji nahřejeme ze všech stran, vyfoukneme krásnou kuličku, ze které se pak odvíjejí další tvary. Ale koule je základ. Z ní dokážeme udělat zvoneček, natáhnut ji do tvaru olivy nebo do tvaru rakety. Pak jsou speciální tvary - vánoční špice. Nejdřív se nahřeje kulička. Když je vyfouknutá, tak se posune sklo v ohni a vytáhneme špičku. Na špici nemusí být jen jedna koule. Můžeme mít tři, čtyři nebo pět pater."

Foto: Ondřej Tomšů
U vás v dílně pracují skoro samé ženy.

"Ano, jsou trpělivější. Nemůžete se naučit foukat za týden nebo čtrnáct dní. Abyste se naučila foukat jen základní kuličku a splnila normu, tak se musíte učit skoro jeden rok. Moc lidí tu nevydrží. Každý rok zkusíme dva tři pracovníky. Hned vidíte, jestli mají ruce pečlivé a hbité na to, aby dokázali to sklo udržet v ohni."

Co je považováno za mistrovský kousek?

"Třeba čtyřkulová špice, to umí málokdo. Máme tu specialisty. Specializují se na koule, volné tvary a formy. Ale když se najde takový člověk, který je všeuměl, tak to je jeden z padesáti, ale jsou takoví. Třeba paní tady fouká labuť. Část je foukaná do formy. Nahřeje, vloží do formy a foukne. Tím jak foukne, tak se sklo obtiskne do reliéfu formy a vytvoří krásné tělíčko, kde máme vytvarovaná křidélka, připravené důlky na nožičky. Teď změní oheň a nahřeje si krček. Vytahuje ho krásně do prostoru a je esíčkovitě zatočený. Sklo musí pomalu chladnout, aby nedocházelo k vnitřnímu pnutí. Foukáme z tenkostěnného skla, které je hezky lehké a nezatěžuje nám stromeček. Teď vidíte perfektní kousek, ručně vyrobený, dokonale vyfouknutý."

Foto: Ondřej Tomšů
Kolik labutí paní udělá?

"Norma je 18 tuctů za den. Paní fouká už 30 let, dokáže jich vyfouknout i 21 tuctů za den. My tu počítáme všechno na tucty." (Tucet = 12 kusů)

Mistr foukač se učí tři až pět let

Jak po prohlídce foukárny prozradila ředitelka družstva Růžena Secká, sklářská historie je v tomto kraji dlouhá. Družstvo vzniklo už v roce 1931. Dnes jsou tu dvě provozovny - ve Zdobíně (jak příznačné jméno pro ozdoby), a ve Dvoře Králové nad Labem. V době největšího rozkvětu však bylo provozoven třináct.

Foto: Ondřej Tomšů
"Vánoční ozdoby ve svém nejlepším období zaměstnávaly zhruba 700 lidí. Provozovny vyráběly 10 až 15 tisíc kusů denně."

Jak získáváte pracovníky? To musí být mistři skláři.

"Získáváme je velice těžko. Dneska jedeme z toho, co jsme si zaučili. Většinou to byli lidi, kteří přišli z ulice a naučili jsme je foukat nebo malovat vánoční ozdoby. Abyste byl opravdu mistr foukač skleněných vánočních ozdob, tak je to tvrdá práce na 3 až 5 let. Když pracovník nastoupí, tak se začne učit foukat jenom kuličku jednoho rozměru. Takové dva roky bude foukat jen šesticentimetrové koule. Když bude šikovný, tak se začne postupně učit foukat zvonky, formy nebo špice. Aby dosáhl mistrovského foukání, tak je to opravdu pět let."

Foto: Ondřej Tomšů
A jak dlouho trvá, než se člověk naučí dekorovat ozdoby?

"To je trošku jednodušší, malířky mají záuční dobu asi dva měsíce. Pak už začnou malovat. Ten mistrovský um a rychlost dostanou asi do jednoho roku."

Kdy začínáte vyrábět už na další sezónu?

"Objednávky ze zahraničí tady máme během března. Do zahraničí vozíme přes 80 procent celkové produkce."

A co Češi? Kupují hodně vaše výrobky?

"Češi jsou poslední dobou velice dobří zákazníci. V Čechách je módní mít teď skleněné vánoční ozdoby na stromečku, takže odbyt v ČR každým rokem stoupá."

Foto: Ondřej Tomšů
Jakou barvu má váš stromeček doma?

"Můj stromeček je přistrojen v retro stylu. S manželem se nám líbí ty staré vánoční ozdoby zeleno - červené, jak to pamatujete u babičky nebo u maminky."

Vy pořádáte ve firmě i výtvarné dílničky?

"Ano, tuhle novinku jsme zavedli v letošním roce. Pozvali a oslovili jsme spoustu základních škol z našeho kraje. Děti přijedou a namalují si svoji vánoční ozdobu."

Když si někdo objedná křehké vánoční ozdoby přes internet, jak je balíte?

Foto: Ondřej Tomšů
"Ty vánoční ozdoby nesmíte porovnávat s tím, co máte doma. Ty jsou třeba deset patnáct let staré, tak jsou samozřejmě křehké, protože i sklo stárne. Když si sáhnete na letošní vánoční ozdobu, tak je daleko pevnější a stabilnější. Vánoční ozdoby se přepravují třeba do USA, takže musí být jednak dobře zabalené, jednak kvalitně vyrobené."

Stříbření vánočních ozdob vypadá jako malé kouzlo

Než se však vánoční ozdoby dostanou na balírnu, čeká je stříbření. Jak říká Regina Jáklová, vypadá to jako kouzlo. Kdo si myslel, že se ozdoby barví na jejich povrchu, ten se pletl.

Foto: Ondřej Tomšů
"Máme dávkovací stroje a stříbro dáváme zevnitř. Stříbro je tekuté, je to dusičňan stříbrný. Tím, že to teď paní ponořila do horké lázně, tak dochází k chemické reakci. Ta se horkou lázní urychlí a stříbro nám vyredukuje uvnitř ozdoby na stěnu. Když sem chodí mateřské školky, tak říkáme, že tady kouzlíme."

Za jak dlouho je hotovo?

"Do minuty. Chladit se nemusí, ozdoby se jen oplachují, aby byly dokonale čisté."

Jak dlouho musí schnout?

"24 hodin. Není důležité, aby oschly zvenčí, ale uvnitř. Paní právě stříbří. Nabírá ozdoby do ruky, udělá si takový věneček, srovná si je v ruce. Má jehlu s dávkovačem a tam dávkuje dusičňan stříbrný. Dá do každé ozdoby určité množství, teď to opláchne a třese. Tím třesením se dostává stříbro po celém povrchu. Udělá mikrofilm jako je třeba u zrcadla."

Foto: Ondřej Tomšů
Předpokládám, že používáte nějaké speciální barvy.

"Ano, je to nitrobarva na sklo a porcelán, je tu mrazolak, ultramat, metalíza."

Tady vidím velmi zajímavý dekor. Jak to dokážete udělat? To je mrazolak?

"Ano, to je speciální lak. Vypadá to, jako když máte na okně mráz."

Vánoční ozdoby mohou mít až 600 barevných odstínů.

Na ozdobách se objevily Ladovy obrázky i zámek Kačina

Dokáží plnit i nejrozmanitější přání a představy zákazníků. Někteří si totiž přináší i své nápady, dodala ředitelka Růžena Secká.

Foto: Ondřej Tomšů
"Teď máme zajímavou zakázku na provozovně v Horním Bradle, kde chce zákazník vytvořit vánoční ozdoby, na kterých bude namalovaný zámek Kačina. Loni jsme měli zakázku, kdy naše vzorkařka malovala vánoční ozdoby s motivy Ladových obrázků."

Měli jste nějakou netradiční zakázku, která vás překvapila?

"Netradiční byly například okurky na vánoční stromeček. Ty si žádají zákazníci z Ameriky."

Jak moc se liší zahraniční požadavky od českých?

"Zahraniční zákazníci, například právě v USA, mají trošičku jiný vkus, než zákazníci z ČR. Ti jsou svým vkusem blízko zákazníkům ve Švýcarsku. Všichni chtějí krásně nazdobené kouličky. Amerika je trošku jinde, děláme pro ně například chobotnice."

Na ozdobu se používá i peří čápa marabu

Foto: Ondřej Tomšů
My však zůstaneme u českých kouliček, sněhuláčků a zvonečků. Ozdoby jsou vyfouklé, nabarvené. Je potřeba, aby se hezky leskly. Jdeme třpytit a malovat.

"Na foukárně je to nejpracnější a nejtěžší práce, na stříbřírně to je kouzlení a tady máme třpytění. Děvčata dávají zlato na červený zvoneček. Ten se domalovává lepidlem a pak se zasype jemným zlatým zásypem. Máme stovky odstínů a hrubostí. Když se třeba dělá sněhuláček, tak musí vzít na každou operaci jednu barvu. Všem udělá zelené šály, namaluje třicet tuctů. Pak si vezme červenou, namaluje všem čepičky a tak dále. Pak kontury a zasype krásným stříbrným zásypem, aby se to lesklo. Malují už bez mustru a dokáží dekor udržet v ruce. Ke sněhulákovi se malířka musí vrátit šestkrát, aby byl takto dokonalý. Dokážeme sypat balotinou, perličkami, korálky. Balotina je speciální posyp ze skla, odráží světlo. Jak jsou na silnicích bílé pruhy, tak do nich se přidává právě balotina, aby odrážela světlo, když jedete v noci. Když dáte naše ozdobičky na stromek a rozsvítíte světlo, tak se třpytí ještě víc. Každý rok musíme přijít s nějakými nápady. Ročně máme tak dva tisíce novinek."

"Teď jdeme do dokončovací dílny, kde se podíváme, jak se odřezávají stopky. Odstraňujeme je speciálním nožem. Nařízne se struktura skla, a lehce se odlomí. Velký zájem je o labutě. Jsou obohacené peřím čápa marabu, dělají úžasný dojem a na stromečku krásně vyniknou. Takové zboží v obchodu nekoupíte."

Do zahraničí míří 87 procent výroby. V Česku se prodává asi 13 procent. A je z čeho vybírat. Dnes je v nabídce družstva Vánoční ozdoby víc než 800 tisíc výrobků v 600 odstínech. Navíc má každý z nich 3 až 6 různých efektů. Regina Jáklová na závěr přinesla už hotový zvoneček, na který si můžete zazvonit o Vánocích a něco hezkého si do Nového roku přát.