Lídrem koalice se nečekaně stal místopředseda lidovců Cyril Svoboda

29-01-2001

Volba lídra Čtyřkoalice probíhala velmi tajemně za zavřenými dveřmi více než 48 hodin. Zcela nečekaně se jím stal místopředseda lidovců Cyril Svoboda. Proč nečekaně? Především proto, že nebyl na tento post vůbec nominován. Přitom jde o významnou funkci, neboť povede Čtyřkoalici do voleb v roce 2002 a v případě jejího vítězství bude nominován na post premiéra. Co tato volba pro Čtyřkoalici i politickou scénu znamená, o tom už více Zdeňka Kuchyňová.

Cyril Svoboda se o funkci lídra Čtyřkoalice ucházel už dříve, ale lidovci dali přednost méně známému Jaroslavu Kopřivovi, který dělal náměstka několika ministrům vnitra. Dalšími kandidáty byl předseda Unie svobody Karel Kühnel a místopředseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský. Poslední koaliční strana - Demokratická unie kandidáta nenabídla. Složité dvoudenní jednání začalo. Žantovský a Kühnel byli nepřijatelní pro lidovce, Unie svobody odmítala zase Kopřivu. Situace se zdála neprůchodná - na stole lidovců se však po narychlo svolaném vedení strany objevil kompromis - jméno Cyrila Svobody, který šel původně na jednání s cílem podporovat svého stranického kolegu Kopřivu. Odcházel však jako lídr Čtyřkoalice. Určité kompromisy musela podle jeho slov udělat každá ze stran.

"Každý musel slevit a vlastně vítězem jsou všichni, protože jsme všichni získali společnou dohodu a zároveň všichni říkám máme nějaké šrámy, protože každý musel slevit.", řekl Svoboda.

Také pro předsedu Unie svobody Karla Kühnla, který se o post lídra ucházel, je podstatné, že se strany Čtyřkoalice nakonec dokázaly shodnout:

"Na naší straně ta neprůchodnost nebyla, ale důležité je, že jestliže některé cesty jsou uzavřeny, musejí se otevřít jiné cesty."

Cyrilu Svobodovi je 44 let a má právnické vzdělání. V průběhu své politické kariéry zastával mj. funkci ministra vnitra, náměstka ministra zahraničí či spravedlnosti. Ani on nechtěl prozradit, kdo ho do funkce navrhl:

"Já si myslím, že to není důležité, kdo řekl první moje jméno. Důležité je, že jsme se dohodli a důležité je taky, že já rezignuji na post prvního místopředsedy KDU-ČSL a že od této chvíle chci být skutečně člověkem čtyřkoaličním. To byla dohodnutá podmínka mezi všemi, že pokud bude nominován někdo z nějaké politické strany, tak nemůže zastávat takto vysokou stranickou funkci, protože nejde o to, aby jedna strana jakoby dominovala všem s touto funkcí. To znamená, že bylo potřeba něco obětovat, a já tím přináším velké riziko, riziko na které já vsázím. Já zkrátka věřím na to, že Čtyřkoalice je smysluplný projekt, že chci aby Čtyřkoalice došla do voleb a zvítězila a vsázím na to úplně všechno, tedy i svoji funkci."

Teprve zvolením svého lídra vstoupila čtyřka politických stran do volebního klání jako reálná síla, s níž musí všichni počítat. Víkendové drama zároveň ukázalo zrádnost zákulisního vyjednávání v úzké skupině funkcionářů. Karlu Künhlovi bylo podle tisku k ničemu, že v naději na vybojování vůdcovství popustil lidovcům všechna hejtmanská křesla i předsednictví Senátu. Čtyřkoalice však při dohodě o stínové vládě s Künhlem počítá.

"My jsme se dohodli na poměrech podílu jednotlivých politických stran na sestavení vlády a to do každé koaliční smlouvy patří. O jménech jsme nemluvili, ale jistě nepochybně musí být hned druhým mužem té vlády Karel Kühnel. O tom není nejmenších pochyb."

Unie svobody by měla ve stíhové vládě dostat sedm křesel, lidovci čtyři, ODA dvě a DEU jedno. Mezi lidovci vzbudilo Svobodovo zvolení bouřlivé reakce. Zatímco jeho příznivci slavili, zastánci předsedy strany Jana Kasala nechtěli uvěřit. Svoboda, který se dlouhodobě kloní ke spolupráci se sociálními demokraty, prohrál totiž s Kasalem, který dává přednost pravici, už dvakrát souboj o předsednické křeslo. Zda bude Svoboda jako lídr Čtyřkoalice úspěšným politikem, ukáže čas. Teprve složení stínové vlády a její program rozhodnou o tom, zda byla volba počátkem vítězství.

29-01-2001