Majestát císaře Rudolfa byl po letech k vidění v Lichtenštejnském paláci

Foto: autorka

Rudolfův majestát, důležitý dokument českých dějin, po více než padesáti letech opustil na pouhých pár hodin budovu Národního archivu, aby mohl být vystaven u příležitosti konference (In)Tolerance v evropských dějinách, konané ve čtvrtek v Lichtenštejnském paláci.

Foto: ČTK
Mezinárodní vědeckou konferenci uspořádal Úřad vlády společně se skupinou Collegium Europaeum, jeden ze členů skupiny historik Albert Kubišta řekl:

"Collegium Europaeum je společná výzkumná skupina Filozofické fakulty UK a Filozofického ústavu AV, zabývá se evropským myšlením a rok 2009 je zároveň rokem, kdy uplyne 400 let od vydání Rudolfova majestátu, uplyne 400 let od úmrtí rabbiho Löwa a uplyne 500 let od narození reformátora Jeana Calvina."

Albert Kubišta dodal, že právě u této příležitosti byla uspořádána konference s názvem (In)Tolerance v evropských dějinách:

"Bude zohledňovat problémy tolerance a intolerance v oblasti židovské komunity, v oblasti raně novověké Evropy, ať už se jedná o Německo, Slezsko nebo o problém českého utrakvismu," uvedl historik Kubišta před konferencí.

Foto: autorka
Na programu konference tedy bylo např. vystoupení Tomáše Halíka týkající se teologických argumentů pro toleranci v křesťanské tradici, příspěvek Zdeňka V. Davida z Washingtonu o náboženské toleranci u utrakvistů.

Už na začátku byl zmíněn Rudolfův majestát, listina, kterou vydal slavný panovník Rudolf II. Proč padlo rozhodnutí vystavit u příležitosti konference právě tento dokument?

Foto: autorka
"Protože Rudolfův majestát je poměrně zásadní listina, která v roce 1609, v době před třicetiletou válkou, garantuje pro Čechy náboženskou svobodu pro všechny vrstvy obyvatelstva. Je to věc, která poukazuje na to, do jaké míry byla ta rudolfinská doba, byla dobou, která byla nesmírně tolerantní. Byla to doba, kdy za určitých podmínek v rámci jistých vymezených pravidel nebyl nikdo omezován v praktikování náboženské víry. Narozdíl např. od oblasti Německa, kde příslušnost ke katolíkům nebo protestantům se řídila tím, jestli byl katolík nebo protestant ten vládce."

Dokument ale dlouho neplatil, po Bílé hoře se jediným možným vyznáním stalo katolictví, majestát byl císařem Ferdinandem II. přestřižen, pečeť spálena a tím bylo deklarováno jeho zrušení. Vystavován je originál majestátu jen výjimečně, k vidění byl třeba při otevření nové budovy Národního archivu. Mimo něj si jej lidé mohli prohlédnout naposledy před více než půl stoletím.