Miloš Jakeš a Jozef Lenárt byli obžalováni z vlastizrady

20-12-2001

Obžalobu na dva vysoké funkcionáře komunistického režimu - Miloše Jakeše a Jozefa Lenárta podalo Městské státní zastupitelství v Praze. Viní je z přípravy trestného činu vlastizrady během srpnových událostí roku 1968. Podrobnosti zjišťoval Josef Kubeczka.

Josef Lenart a Milouš JakešJosef Lenart a Milouš Jakeš Podle mluvčího zastupitelství Martina Omelky se Jakeš a Lenárt dopustili těchto činů tím, že chtěli prostřednictvím tzv. dělnicko-rolnické vlády, která byla neústavní, legalizovat vstup vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa: "Byla podána obžaloba pro přípravu k trestným činům rozvrácení republiky a vlastizrady dle paragrafu 92, odstavec 1A a 91 trestního zákona. Za tyto trestné činy by jim bylo možno v případě uznání vinnými uložit trest odnětí svobody v délce 12 - 15 let, případně i vyjímečný trest." Případ Jakeš-Lenárt byl už dvakrát vrácen k došetření: v srpnu 1997 městským soudem v Praze, podruhé loni v únoru pražským městským státním zastupitelstvím. V říjnu 1997 stíhání komunistických prominentů zastavil pražský vrchní soud, ale Nejvyšší soud trestní řízení v lednu 1998 z podnětu tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasty Parkanové obnovil. Na to, jaké jsou tentokrát šance na dotažení celé kauzy do zdárného konce, jsem se telefonicky zeptal mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Srba: "Tam je potřeba se podívat na data narození obžalovaných. Tam je dost vysokověkost, ale že bude vypsáno hlavní líčení, o tom už bych nechtěl pochybovat. Ta kauza už si prodělala veškeré peripetie: od zastavení, přes stížnost pro porušení zákona, projednávání Nejvyšším soudem atd. Mám pocit, že v této chvíli už by neměla být vrácena do nižší úrovně trestního řízení. Druhá věc je, jak se k tomu postaví obžalovaní. Zda z důvodu nemoci nebo něčeho, jak známe z našich některých kauz, budou bojkotovat termíny hlavního líčení a budou se dostavovat, nedostavovat. To nevím." Ukončeno zatím nebylo stíhání někdejšího ředitele Ústřední správy spojů Karla Hoffmanna, kterého Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu poprvé navrhl obžalovat v roce 1996 za to, že v součinnosti s cizí mocí nechal odpojit rozhlasové a televizní vysílače. V Česku se v posledních dnech dostali k soudu také další dva vysocí komunističtí funkcionáři předlistopadových dob. Obžalobě ze zneužití pravomoci čelí někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina. V rámci akce Asanace měla komunistická Státní bezpečnost násilím nutit k vystěhování z Československa některé režimu nepohodlné osoby. U soudu se zpovídá i dlouholetý premiér a také ministr vnitra Lubomír Štrougal, kterému obžaloba klade za vinu, že v roce 1965 jako šéf resortu vnitra překazil trestní stíhání skupiny členů Státní bezpečnosti za vraždu. Mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jana Srba jsem se proto zeptal, čím to, že se v poslední době doslova roztrhl pytel s obžalobami: "Já si dovolím říct, že to je asi zvýšenou intenzitou práce všech institutů, které pracují s trestním řízením, to znamená nejen vyšetřovatelů Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, ale i státních zastupitelství. Nemohu hodnotit v tomto směru soudy, protože ve většině případů, které jste jmenoval, teprve byla vyhlášena hlavní líčení, někde už začala probíhat, byla z různých důvodu nedostavení se svědků nebo obžalovaných odročována, tak že nelze v tuto chvíli říct, jak se k tomu postaví soudy, zda budou nějaké verdikty a jaké. Opakuji, spíš to vidím v té spolupráci vyšetřovatelů se státními zástupci."

20-12-2001