Místopředseda Nejvyššího soudu přišel o funkci i o práci

Jaroslav Bureš, foto: ČTK

Ústavní soud ve středu rozhodl, že Jaroslav Bureš nemůže být místopředsedou Nejvyššího soudu, neboť není jeho soudcem. A jeho přidělení jako soudce Ústavní soud zrušil již dříve.

Jaroslav Bureš,  foto: ČTK
Kdyby však i soudcem Nejvyššího soudu byl, stejně by musel mít ke jmenování do funkce místopředsedy souhlas šéfky, který mu ale předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová nedala. Vyhrála tak již třetí kompetenční spor s prezidentem Václavem Klausem, který Bureše jmenoval.

"Tento spor prostě nemá osobní rovinu, vyjma toho, že já jsem osobně odpovědna za nezávislost Nejvyššího soudu. V případě kohokoliv jiného za těchto okolností, ke kterým došlo a které byly předmětem jednání Ústavního soudu, bych postupovala úplně stejně," vysvětlila Brožová. To, že předtím zastával různé vládní funkce, podle ní Bureše zpochybňuje z pohledu soudcovské nezávislosti. A zpochybňuje jej i tlak výkonné moci na to, aby se dostal do čela Nejvyššího soudu, uvedla jeho předsedkyně.

Rozhodnutí Ústavního soudu rozladilo prezidenta Klause: "Já jsem tím naprosto šokován, naprosto překvapen. Já to nechápu, nedovedu si to ničím vysvětlit. Myslím, že to je v rozporu s Ústavou České republiky a nechápu, že k tomu mohlo dojít."

Kromě úvah o odborných kvalitách a nezávislosti bývalého ministra Jaroslava Bureše totiž probíhala diskuse i o výkladu ústavy, která hovoří o místopředsedech soudu v množném čísle, zatímco zákon o soudech a soudcích výslovně zmiňuje jen jednoho místopředsedu, který byl jmenován již před Burešem. Podle Hradu ale prezident republiky při výkladu upřednostnil ústavu. Navíc je Václav Klaus znám jako kritik podle něj přílišné nezávislosti soudců. Spor s Brožovou už loni označil za "nebezpečný posun polistopadových poměrů od parlamentní demokracie k soudcovskému korporativismu a k dosažení ničím neomezené soudcovské autonomie". K tomuto názoru se hlásí i nyní: "Jestli vznikne jakási představa, že konečně jedna paní soudkyně porazila všemocného prezidenta republiky, fakt to tak není. Je to tak, že občané České republiky prohrávají s naší soudcovskou mocí a já to považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi."

Iva Brožová,  foto: ČTK
Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové jde naopak o správnou cestu: "Toto rozhodnutí výraznou měrou přispělo k reálné nezávislosti soudů."

Věc má ale ještě jeden aspekt, ten lidský. Formálně šlo o spor hlavy státu s předsedkyní Nejvyššího soudu, a k jednání tak vůbec nebyl pozván člověk, o kterého šlo: Jaroslav Bureš.

"Česká republika se díky tomu stala konečně v něčem první v Evropské unii. Protože žádný soud, kam má paměť sahá, nezbavil nikoho zaměstnání jako mě, aniž by mu dal šanci účastnit se řízení a sdělit své argumenty. To je prostě poprvé. Já jsem necelé dva roky působil u Nejvyššího soudu a aniž bych mohl říct jakékoliv slovo, tak mě Ústavní soud zbavil mé funkce a jednoznačně řekl, že mě se to netýká. Že jde o spor mezi panem prezidentem a paní Brožovou."

Spor Klause s Brožovou přitom u Ústavního soudu ještě zdaleka nekončí. Prezident se domáhá zrušení části zákona o soudech a soudcích, která upravuje fungování a řízení Nejvyššího soudu a stanovuje funkci jediného místopředsedy.