Na Letní školu slovanských studií přijely do Prahy téměř dvě stovky studentů

04-08-2011

Čeština má po světě řadu fanoušků, a to i mezi vysokoškolskými studenty, kteří už pravidelně přijíždějí zdokonalit se v jazyce na pravidelnou Letní školu slovanských studií. Ta se letos koná už po pětapadesáté. Na tu letošní přijelo přes 180 účastníků.

Na školu přijíždějí studenti nejen z evropských zemí, ale ze všech pěti kontinentů. Jejím cílem je pomoci studentům zdokonalit se v jazyce, ale také poznat českou kulturu. Tomu napomáhá také zaměření letošního ročníku. Víc o něm poví doktor Jiří Hasil z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Letos jsme profilové přednášky a vůbec celý kulturní a společenský program zaměřili na některá významná výročí, která v tomto roce jsou. Kupříkladu sto let založení Ústavu pro jazyk český, 200 let od založení Pražské konzervatoře nebo 400 let od vymření rodu Rožmberků, což bude prezentováno jednak přednáškou pana profesora Pánka, a také návštěvou výstavy o Rožmbercích v Praze. Budeme mít speciální profilové přednášky věnované významným osobnostem české kultury, jako byli Bernard Bolzano, Alois Jirásek, Vladislav Vančura, ale i Elmar Klos a Otakar Vávra.“

Kromě toho bude mít letošní letní škola speciální blok, který je věnovaný česko-slovenské problematice. Hlavní náplní školy, která trvá jeden měsíc, je ale výuka jazyka. Do kurzu se mohou přihlásit i úplní začátečníci.

„Hned po zahájení píší všichni účastníci rozřazovací test, na základě které jsou rozděleni do čtyř úrovní, od začátečníků až po velmi pokročilé. Výuka začátečníků probíhá pět hodin v týdnu, je to intenzivní jazykový kurz na základě zprostředkujících jazyků, jako je němčina, angličtina, slovanské jazyky a francouzština. Velmi pokročilí mají dvě hodiny jazykového kurzu, hodinový seminář, který si vybírají podle svého zájmu. Česká literatura, česká kultura, konverzace nebo české reálie. Když někdo přijede a má nulovou znalost, tak se dostane asi na úroveň A1 podle Společného evropského referenčního rámce. Když už někdo přijede a je řekněme pokročilý, tak potom jeho pokrok je tím větší.“

Účastníků, jak už jsme zmínili v úvodu, je přes 180. Mimo Evropy jde o exotické země, třeba Jižní Koreu nebo Kongo. Například z Mongolska letos dorazila učitelka češtiny hned se dvěma svými studenty. Často se studenti také vracejí opakovaně. Jedním z letošních účastníků je i Wouter Provolat, student z belgických Antverp.

„Jsem tady už podruhé. Poprvé jsem tu byl v roce 2008 na praktiku jako brigádník, ale teď jsem tady jako student. Můj směr je konferenční tlumočení do nizozemštiny, studuji češtinu spolu s angličtinou a němčinou. Vybral jsem si češtinu, protože to bylo něco jiného. Chtěl jsem dělat něco jiného, protože v Belgii je mnoho lidí v tlumočnictví, kteří studují například ruštinu.“

Vztah k České republice neměl ale Wouter Provolat žádný. Přilákalo ho, že jde o určitý exotický jazyk.

„To byla, jak jsem řekl, jenom idea, chtěl jsem dělat něco jiného. Nebyl jsem předtím v Česku, až ve třetím roce jsem byl poprvé tady, v Praze, na Erasmu.“

Jeho cílem je mimo setkávání se studenty i splynutí se zdejším jazykovým prostředím. Jak sám zdůrazňuje, využije to i ve svém budoucím povolání.

„Chci slyšet češtinu, slyšet lidi, kteří mluví, pak doufám budu lépe rozumět. Protože pasivní znalost je nejdůležitější.“

04-08-2011