Na Staroměstském náměstí opět stojí mariánský sloup. Stavba, která budí rozporuplné emoce

05-06-2020

Na Staroměstském náměstí v Praze po více než sto letech opět stojí mariánský sloup. Jde o repliku původního barokního sloupu ze 17. století, který tu stál mezi roky od roku 1650 až do roku 1918, kdy byl stržen davem lidí, kteří v něm viděli symbol habsburské monarchie. Nyní se zde sešli věřící a během vztyčování zpívali křesťanské písně.

Foto: ČTK/Kateřina ŠulováFoto: ČTK/Kateřina Šulová

Sochař Petr Váňa, foto: ČTK/Michal KamarytSochař Petr Váňa, foto: ČTK/Michal Kamaryt „Musím říct, že je to krásný pocit," prohlásil sochař Petr Váňa, který na kopii mariánského sloupu pracoval více než 22 let. „Moje babička, která se dožila přes 90 let a zažila stržení sloupu, mi říkala, že až jednou bude sloup postaven, tak bude na světě lépe. A já, když jsem to dneska viděl, tak si myslím, že na světě o trošku lépe je," řekl Váňa ČTK po dokončení stavby. Ocenil, že se nakonec podařilo na návratu díla dohodnout.

Váňa chtěl sloup na náměstí začít instalovat už v loňském roce, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, ale neúspěšně. Neměl povolení k záboru a tak mu v instalaci zabránila policie. Pražští zastupitelé totiž obnovu sloupu několik let opakovaně odmítali. Až letos v lednu po dlouhé debatě nakonec zamítavé stanovisko revokovali. V návaznosti na toto rozhodnutí magistrátní Technická správa komunikací povolila stavbě zábor veřejného prostranství.

Foto: ČTK/Michal KamarytFoto: ČTK/Michal Kamaryt Necelý měsíc poté pak začala stavba. Podle původních plánů měla být dokončena až v září, ale naonec se to povedlo o čtvrt roku dřív. Harmonogram totiž počítal s měsíční pauzou kvůli velikonočním trhům, které se každoročně na Staroměstském náměstí konají. Letos ale byly v důsledku opatření proti šíření nového zrušeny a stavba tak pokračovala bez přerušení.

První červnovou středu se přišli podívat na základy mariánského sloupu františkáni z celých Čech i Moravy a o den později za velké pozornosti médií dokončovací práce pokračovaly. Po vztyčení sloupu a jeho osazení sochou panny Marie zněly Staroměstským náměstím katolické písně jako třeba Ave Maria. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že modlitby u mariánského sloupu přinesou do země lepší časy.

Podle Váni zbývají ještě drobné práce, například dlažba mezi balustrádou a soklem. Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, který byl původním smyslem sloupu - lidé se k němu chodili modlit. To se stane při církevní slavnosti letos 15. srpna.

Rozporuplné emoce

Foto: Wikimedia Commons, Public DomainFoto: Wikimedia Commons, Public Domain Mariánský sloup na Staroměstské náměstí v Praze nechal postavit císař Ferdinand III. jako znamení díků za ukončení třicetileté války a porážky švédských vojsk. Krátce po vyhlášení Československa, 3. listopadu 1918, by stržen davem lidí, kteří v něm spatřovali symbol svržené habsburské monarchie. Šlo o plánovanou akci, ke které se přihlásil spisovatel a slavný anarchista František Sauer a další osobnosti z pražské bohémy. Se strhnutím pomáhali i hasiči. Komunisté později ve své propagandě tvrdili, že se akce zúčastnila i mladá Milada Horáková, což nebyla pravda.

Každopádně hned po svržení sloupu začaly snahy o jeho obnovu. Zastavil je až komunistický převrat v roce 1948. V roce 1990 pak byla založena Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Ne každý ale s jeho obnovou souhlasí. Proti obnovení sloupu vzniklo dokonce i několik petic.

Zatímco jeho zastánci jej vnímají jako symbol vděčnosti za záchranu Prahy před švédskými vojsky a ukončení třicetileté války a významné barokní umělecké dílo, pro další jde o symbol habsburské nadvlády a s tím spojenou násilnou rekatolizaci země, která způsobila vlnu emigrace. Důvod proti obnově odpůrci spatřují také v tom, že jej strhl dav krátce po vzniku Československé republiky.

Historie mariánského sloupu
Základní kámen mariánského sloupu byl položen 26. dubna 1650, hotový sloup vysvětil pražský arcibiskup kardinál z Harrachu 13. července 1652 za přítomnosti císaře Ferdinanda III. a jeho syna Ferdinanda IV. Šlo o 14 metrů vysoký korintský sloup s dvoumetrovou pozlacenou sochou Panny Marie na vrcholu. Sloup patřil k nejstarším barokním sloupům v Evropě. V rozích stály čtyři skupiny andělů zápasících s ďábly, kteří reprezentovali dobové neštěstí jako válku, hlad, mor a kacířství. Jeho autorem byl barokní sochař Jan Jiří Bendl.

Foto: Wikimedia Commons, Public DomainFoto: Wikimedia Commons, Public Domain
05-06-2020