Na Znojemsku si na česko-rakouské vztahy nestěžují

Blokády česko-rakouských hraničních přechodů, otázka bezpečnosti Temelína nebo výměna dopisů mezi Prahou a Vídní. Tak poslední dobou informujeme o česko-rakouských vztazích. Jak ale česko-rakouské vztahy vypadají na regionální úrovni? S Martinou Lustigovou se vypravíme do Znojma.

Na Znojemsku jsou česko-rakouské vztahy ve znamení spolupráce. Potvrzuje to starosta města Znojma Petr Nezveda: "Domlouváme se na některých projektech, které budeme společně realizovat. Jedním z nich je rozbíhající se projekt jakési databáze podnikatelských příležitostí na silnici, která jde z Vídně až do Znojma. Ale to je teprve v počátcích. Samozřejmě, že se budeme společně domlouvat i na nějakém využívání evropských fondů pro přeshraniční spolupráci."

Čechy a Rakušany na Znojemsku spojují i kulturní nebo společenské aktivity. Potvrzuje to tamní senátor Milan Špaček: "Proběhla zde expozice k výročí Sigmunda Freuda. Proběhlo i takové první jednání ohledně ustavení sdružení LUCA NOVA - chtěli bychom, aby tady vzniklo Moravsko-rakouské/Rakousko-moravské centrum, jakási obdoba toho, co má vzniknout v Čechách (Česko-německé/Německo-české centrum v Chebu). Z kulturních aktivit, které tady pravidelně probíhají, mohu jmenovat samozřejmě oboustranné vinobraní. My máme vinobraní druhý víkend v září, Rakušané ho mají v Retzu koncem září - obě tyto události jsou navštěvovány jak našimi komunálními politiky u nich, tak jejich u nás. Pak během plesové sezony dochází k čilé výměně a návštěvě. Je celá řada obcí na Znojemsku, hlavně těch, které leží blíže u hranic, které mají velmi často různé kulturní akce, posvícení, hody, které slaví společně s rakouskými sousedy."

Ilustrační foto

Znojemský region je známý jako kraj vína a stejně tomu je i u přilehlých rakouských oblastí. Spolupracují znojemští vinaři s rakouskými kolegy? "Vinařské podniky mezi sebou samozřejmě nějakým způsobem spolupracují. Ale do budoucna je určitě potřeba to mnohem více propojit. Myslím, že tomu velmi pomůže vstup Česka do schengenského prostoru,"říká starosta Petr Nezveda. A senátor Milan Špaček dodává: "Prakticky každá výstava vín, která se koná na obou dvou stranách hranic, je navštěvována vinaři z obou stran - rakouští vinaři vystavují vína u nás, my vystavujeme vína v Rakousku."

V souvislosti s česko-rakouskými vztahy se často mluví o blokádách hranic. Ty se ale znojemského regionu nedotkly. "Je tady jedna zajímavá věc: jaderná elektrárna, která je tady nedaleko v Dukovanech, která je starší než Temelín a je to ještě ten klasický ruský typ atomového reaktoru, nevyvolává u našich sousedů takové obavy jako Temelín, který leží dál od hranic, než leží Dukovany. Blokády tady na rakouské straně nikdy nenašly příznivce,"řekl Radiu Praha Milan Špaček.

Zatím byla řeč spíše o oficiálních nebo pracovních vztazích. Jak fungují kontakty mezi "obyčejnými" lidmi? "Myslím si, že díky tomu, že Znojmo leží deset kilometrů od hranic, tady nadprůměrné procento lidí mluví německy. Tím je ta spolupráce mnohem jednodušší," domnívá se starosta Nezveda. Senátor Špaček doplňuje: "Na neformální úrovni je těch kontaktů nesrovnatelně více. Přispívají k tomu dvě věci. Jedna je otevření německy mluvícího gymnázia ve Znojmě, kde učí celá řada profesorů z Rakouska, vyučování některých předmětů probíhá v němčině. A na druhé straně jsou to rakouská učiliště, například v Retzu je to obchodní akademie, v Hollabrunu jsou to učňovské obory hlavně ve směrech stravování a hoteliérských škol, kde studují naše děti. A tam zcela bezpečně jazykové bariéry padly. Čili dochází ke smíšeným sňatkům,... Zase k tomu, co kdysi bylo."