Národní knihovna zahájila revitalizaci Klementina

13-04-2010

Národní knihovna v Praze už nepočítá s novou budovou. Po neúspěchu s prosazováním architektonického návrhu Jana Kaplického se tentokrát knihovna soustředí na výstavbu vzdálených depozitářů. Hlavní barokní areál v Klementinu přitom bude v příštích 5 letech takzvaně revitalizován. Jak vysvětluje kolega Vilém Faltýnek, budova bude rekonstruována, očištěna od dodatečných vestaveb a v malé míře i dostavěna.

Rekonstrukce proběhne ve 5 etapách. První mohla začít díky tomu, že se z areálu odstěhovala technická knihovna.

Pavel Hazuka, foto: Národní knihovna ČRPavel Hazuka, foto: Národní knihovna ČR "První etapa, kterou jsme již zahájili a která se týká prostor, které dříve měla pronajata Státní technická knihovna, ta už je v běhu..."

říká ředitel Národní knihovny Pavel Hazuka. Rekonstrukci stavebně zajišťují společnosti Metroprojekt a Arstav. Soutěž nebyla vyhlášena ve spolupráci s Českou komorou architektů, ale podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

Média loni přinesla některé architektonické návrhy, jak Klementinum přestavět, objevily se například návrhy na zastřešení dvora, proražení velkého vjezdu v obvodových zdech a podobně. Návrhy vyvolaly rozruch a nesouhlas architektů a památkářů, vysvětluje Hazuka:

Klementinum, foto: Národní knihovna ČRKlementinum, foto: Národní knihovna ČR "Pochopili jsme velice záhy, že tímto směrem cesta nepovede, protože jsme narazili na naprosto pochopitelný odpor památkářů, nejenom z Národního památkového ústavu, ale i z obce..."

Architekt revitalizace zatím nebyl stanoven. Na stavební úpravy Klementina bude během celé pětileté akce dohlížet památkář Pavel Jerie. Ten popisuje, jaká bude v jednotlivých etapách úloha architekta.

"U první etapy jsou architektonické vstupy minimální, protože budova byla v 50. letech velice rasantně přestavěna a přepatrována a ty hodnotné části tam zůstávají. Rekonstrukce se týká zbavení se různých vestaveb a příček a obnovy technické infrastruktury. Druhá etapa, to jsou vrcholně kvalitní historické prostory ke Křižovnické ulici, kde půjde o památkovou obnovu. Nové architektonické vstupy budou u třetí etapy, ale tam jsme teprve ve fázi studie."

Zde se budou měnit rozsáhlé zásahy do stavby z 20. let, které provedl architekt Ladislav Machoň. Poslední dvě etapy jsou zatím v diskusi.

Hala služeb v Klementinu, foto: Národní knihovna ČRHala služeb v Klementinu, foto: Národní knihovna ČR Po revitalizaci bude v Klementinu umístěno centrum služeb a základní knižní fond 2,5 milionu knih, tedy titulů, o které je největší zájem. Depozitář v Hostivaři má být hotov na konci příštího roku. Přestěhuje se tam národní konzervační fond, tedy nejcennější knihy, které NK spravuje. Kritici uvádějí, že toto rozdělení knihovny je neekologické, neboť se mezi Hostivaří a centrem města budou knihy muset neustále převážet.

Celá revitalizace Národní knihovny včetně urychlené dostavby depozitářů v Hostivaři bude stát 2 miliardy 900 milionů korun. Pokračuje ministr kultury Václav Riedlbauch:

"Celý tento projekt zahajuje náročnou realizaci tzv. národního kulturního pokladu, což je několik vyčleněných projektů s vyčleněnými dotacemi ze státního rozpočtu i z Fondu národního majetku. Z Fondu jdou do celkového objemu zhruba 2 miliardy korun, zbytek půjde ze státního rozpočtu v různých letech."

Projekt pravděpodobně definitivně nahrazuje výstavbu nové budovy.

Vizualizace depozitáře Národní knihovny v Hostivaři, foto: ČTKVizualizace depozitáře Národní knihovny v Hostivaři, foto: ČTK "Nynější záměr by měl vystačit rozvoji Národní knihovny na 50 až 60 let. Nejde jen o to konzervovat věci. Je potřeba podívat se taky na to, co bude v budoucnu. Jestliže se během 20, 30, 40 let rozhodne, že je potřeba další budova, tak se ta věc bude muset operativně řešit...," dodává ministr kultury Václav Riedlbauch.

13-04-2010