Nejnavštěvovanější památka České republiky - Karlův most se dočká opravy - Praha vypíše veřejnou sbírku na Karlův most, oprava má začít v březnu

25-07-2001

Nejnavštěvovanější památka české metropole - Karlův most - se konečně dočká rekostrukce. Rozhodla o tom v úterý po dlouhých jednáních Rada hlavního města. První část rekonstrukce, která bude trvat tři až čtyři měsíce, má začít příští rok v březnu. Po celou dobu by měl být most přístupný veřejnosti. Magistrát zároveň schválil vypsání veřejné sbírky, jejíž výtěžek bude sloužit na opravu této vzácné památky. Více k tomu příspěvek Evy Petržílkové:

Tolik názory Pražanů na vypsání veřejné sbírky na opravu Karlova mostu, která by měla začít v září. Zájemci budou moci peníze posílat na účet, který zveřejní magistrát. Přispívat bude možné až do konce června 2004, což je nejdelší možná doba povolená zákonem. První etapa oprav si podle pražského primátora Jana Kasla může vyžádat až 128 milionů korun...

Karlův mostKarlův most "Kolik si vyžádá si vyžádá celková oprava mostu, to neví nikdo. Máme odborný odhad na tu první etapu. To je prostor od schodiště na Kampu k Malostranské části. Tam je přeindexovaná hodnota 80ti miliónů na těch zhruba 128 miliónů. Ale to je opět nějaký odhad, který může být menší, bude-li menší rozsah prací, nebo může být vyšší, vyžádají-li si památkové orgány vyšší rozsah oprav a zásahů. Já věřím, že to v zásadě vyšší nebude. Zdroje těchto prostředků jsou tři. Jednak je to hlavně městský rozpočet jako u všech staveb, jako u všech památek, zadruhé to bude, věřím, příspěvek státu a zatřetí to budou soukromé zdroje z oné sbírky, která by měla být vyhlášena k prvnímu září a na níž by měly proudit prostředky od veřejnosti, od podnikatelů, právnických osob apod."

Grant na průzkum současného stavu Karlova mostu získal tým rektora ČVUT Jiřího Witzanyho. Ten před nedávnem pro Lidové noviny připomněl, že Karlův most byl ve své historii mnohokrát poškozen při povodních. Naposledy v roce 1890. Kdyby nastala podobná situace nyní, nedalo by se podle něj poškození mostu vyloučit.

A na závěr ještě zajímavost: Že se při stavbě Karlova mostu do malty přidávala vejce, ví asi každý. Málo známé je ale to, že pilíře Karlova mostu byly zakládány na mohutných vorech z dubových kmenů. Ty se zakotvily na místě budoucích mostních pilířů a dno pod nimi bylo předem prohloubeno a urovnáno. Na těchto vorech se postupně stavěly pilíře tak dlouho, než vory klesly ke dnu. Zbytky vorů byly údajně nalezeny právě po povodni roku 1890.

Největší změnu od dob Karla IV. lze dnes vidět na výšce kamenného "zábradlí". Ta byla původně asi 1,5 metru, protože most sloužil také k obranným účelům. Současná výška byla postupně snížena na méně než 90 centimetrů.

25-07-2001