Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje pronájem gripenů

29-05-2007

Oko Nejvyššího kontrolního úřadu se tentokrát podívalo na pronájem stíhaček gripen. Ve svých závěrech tvrdí, že vláda nijak nezdůvodnila potřebu pořízení právě 14 strojů a neexistuje dlouhodobá koncepce vzdušných sil.

Ministerstvo obrany s tím nesouhlasí a uvádí, že Česko původně zvažovalo nákup gripenů dokonce v počtu 24 kusů. Po povodních v roce 2002 ale vláda od nákupu upustila a nakonec si od Švédska pronajala 14 gripenů na deset let a to za hruba 20 miliard korun.

"A my se musíme ptát v jakém koncepčním schváleném dokumentu je zdůvodněna potřeba právě tohoto počtu letadel,"

říká šéf Nejvyššího kontroního úřadu František Dohnal. Podle něj dostupné dokumenty hovoří pouze o tom, jakým způsobem by měl být zabezpečen vzdušný prostor. Z některých vyplývá, že při zařazení do sil NATO v mírové chvíli stačí letadla jenom dvě. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek to považuje za nepochopení problému. Jak uvedl, další stroje musí být v pohotovosti, další ve výcviku nebo servisu. Počet 14 letadel je podle něj nejmenší operační celek.

"Je to počet, který stačí pouze k ochraně vzdušného prostoru, ale nestačí pro bojové nasazení gripenů v zahraničí."

Podle mluvčího Čírtka je počet letounů obsažen přímo v koncepci reformy ozbrojených sil schválené vládou v roce 2003. Šéf kontroního úřadu však oponuje.

"Plánování v armádě postrádá dlouhodobou koncepčnost. Není dosud jasné, jakým způsobem bude zajišťována obranyschopnost země ve chvíli, kdy skončí nájem letounů gripen. Zajímali jsme se samozřejmě také o to, jakým způsobem je zajišťován jejich provoz, tedy údržba, opravy, výcvik pilotů a podobně."

Výsledky kontroly hovoří o nedostatku pilotů vycvičených pro gripeny, malém počtu technického personálu a nedostatcích při zabezpečení stíhaček na letišti v Čáslavi. Mluvčí Čírtek však napadl i tyto závěry.

"Pilotů je dostatek, v tuto chvíli 21. Od začátku nasazení gripenů bylo k dispozici alespoň minimální číslo pilotů k tomu, aby zajistili ochranu vzdušného prostoru. Konkrétně v době, kdy začalo operační nasazení gripenů, tak bylo pilotů osm."

Nejvyšší kontrolní úřad se zajímal také o letouny L-159. Ve své zprávě uvádí, že je to případ nedomyšlené investice. Těchto podzvukových bitevníků si armáda koupila 72 kusů. Po několika letech došla k závěrům, že jí stačí 24 strojů a zbytek odprodá. V poslední době projevily zájem například Nigérie nebo Gruzie. Pokud se však letouny nepodaří prodat do roku 2010 vyjdou podle smlouvy náklady na jejich konzervaci a uložení téměř 347 miliónů korun.

29-05-2007