Někdejší disidenti si připomněli snídani s Mitterrandem

09-12-2003

V úterý se stejně jako před patnácti lety sešli u snídaně na francouzském velvyslanectví někdejší disidenti a zástupci Francie. Památná snídaně osmi aktivistů protikomunistického režimu s prezidentem Francoisem Mitterrandem se odehrála 9. prosince 1988. Dnes byl hostitelem velvyslanec Joel de Zorzi. S některými účastníky hovořil Vilém Faltýnek.

Bývalí disidenti Jiří Dienstbier (vlevo) a Václav Malý (vpravo) společně s francouzským velvyslancem Joelem de Zorzim na setkání k 15. výročí snídaně bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitterranda s československými disidenty, foto: ČTKBývalí disidenti Jiří Dienstbier (vlevo) a Václav Malý (vpravo) společně s francouzským velvyslancem Joelem de Zorzim na setkání k 15. výročí snídaně bývalého francouzského prezidenta Francoise Mitterranda s československými disidenty, foto: ČTK Na snídani před 15 lety přišli Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek, Václav Havel, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl. Úterní připomínkové schůzky se kromě zesnulého Lise nezúčastnil také Havel, který je dlouhodobě v Portugalsku. Památná snídaně osmi aktivistů protikomunistického režimu s prezidentem Francoisem Mitterrandem proběhla 9. prosince 1988 a v tehdejším komunistickém Československu vzbudila rozruch, neboť byla chápána jako oficiální uznání domácí opozice vysokým evropským politikem. Mělo setkání nějaké přímé negativní důsledky, ptám se Rudolfa Battěka: "V té době to už žádné důsledky nemohlo mít, situace už byla tak daleko, že tehdejší komunistický establishment už si nemohl dovolit žádné zásahy, takže to od nás nebylo ani žádné hrdinství, a od prezidenta to byla výrazná posila v naší situaci," uvedl Rudolf Battěk.

Totéž potvrdil i další snídající, Petr Uhl: "Pro nás to byla úžasná podpora, protože on byl první hlava státu, která se s námi setkala. Předtím to byli ministři zahraničí, úplně na začátku úředníci nebo poslanci. byla to jeho jasná podmínka. Husák a Jakeš věděli, že pokud pokud by překazili to setkání, že on nepřijede nebo se s nimi nesetká. My jsme byli na snídani a dikutovali jsme tak dlouho, že to setkání s Husákem se zdrželo o půl hodiny. A Husák to věděl. Bylo to významné už tím, že on nám položil otázku, zda nám nevadí, že jde za tím Husákem a že vůbec jednají. My jsme ho ujišťovali, že ne, pokud se tam bude hovořit o lidských právech, což v jeho případech bylo samozřejmé. - A tato diskuse vlastněš neskončila. To je dodneška otázka, zda se má jezdit do Číny, na Kubu, do Libye. My jsme tenkrát tvrdili Mitterandovi a Mitterand s námi souhlasil, a celý západ s námi souhlasil, že je zapotřebí mít styky s přewdstaviteli totalitárních režimů. Že je zapotřebí jim říkat, za jakých podmínek budeme obchodovat. Podporu v tomto mém přesvědčení, že je zapotřebí jezdit i do Číny a na Kubu, čerpám mimo jiné z rozhovoru s Francoisem Mitterandem před 15 lety," líčí Uhl.

Hosté současného velvyslance Joela de Zorzi vzpomněli i na to, že Mitterrandova návštěva přispěla i k prvnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv - 10. prosince 1988 - na Škroupově náměstí v Praze.

09-12-2003