Niklový pětník z roku 1924 je cennější než zlaté mince

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Máte doma po dědečkovi nějakou starou minci a nevíte, jakou má hodnotu? Třeba byste byli překvapeni, kolik peněz se vám v šuplíku povaluje. Můžete to ale zjistit třeba už tento pátek a pak i celý víkend na největším středoevropském veletrhu Sběratel, který se bude konat na Výstavišti v Praze. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Na veletrhu si přijdou na své nejen všichni sběratelé, ale také třeba jen obdivovatelé filatelie, starých pohlednic, bankovek, telefonních karet, minerálů a drahých kamenů. A samozřejmě mincí. Předseda pražské pobočky České numismatické společnosti Zdeněk Petráň řekl Radiu Praha, že ve stánku společnosti očekávají hlavně návštěvu laiků.

"Budou tam samozřejmě obchodníci, kteří budou nabízet řadu mincí, medailí, budou tam banky i mincovny, které budou nabízet své nejnovější ražby, tzv. obchodní mince. My tam ale máme stánek České numismatické společnosti, kde provádíme expertízy přinesených mincí. Tam se může laická veřejnost dostavit a my bezplatně poradíme. Samozřejmě poradíme i jak případně takovou minci prodat nebo zhodnotit. My nejsme obchodní organizace, jsme kulturní nezisková organizace."

Jaká je podle vás šance, že lidé mají doma nějakou vzácnost?

"Jistě se v šuplíku může najít vzácnost, ale ta šance je velice malá. Asi tak, jako když si koupíte los a chcete hned vyhrát některou z velkých cen. V tom šuplíku většinou zůstanou mince, které přestaly platit po měnových reformách. Ty mince neměly cenu před tím a většinou nemají cenu ani teď."

Ceněné jsou samozřejmě všechny zlaté mince, prostě už proto, že jsou ze zlata. Často se vyskytují třeba Svatováclavské dukáty nebo zlaté či stříbrné rakousko-uherské mince. Ty už mají i numismatickou hodnotu. Pak jsou ale vzácné i drobné mince ražené třeba z mědi nebo z niklu, za které může jejich majitel získat desetitisíce korun. Takový unikát existuje i mezi československými mincemi.

"Slavný je pětník z roku 1924, jehož cena se dnes pohybuje mezi 100 až 200 tisíci korun. Na druhé straně takový pětník z roku 1925 nebo 1923 je bezcenný."

Onen pětník z roku 1924, nejvzácnější československá mince, se přitom nevyznačuje žádnou zvláštností. Vysoké peněžní ocenění má dnes proto, že se jich zachovalo málo, respektive je jich dnes málo na numismatickém trhu, prý jenom asi kolem sto padesáti kusů. Zdeněk Petráň také upozorňuje na jeden mýtus.

Foto: ČTK
"Laická veřejnost se domnívá, že čím je ta mince mladší, tím je méně hodnotná a naopak. Není to pravda. Třeba mince z antického Říma se u nás hodně sbírají a dají se získat za několik desítek korun."

A jaké další československé mince jsou vyhledávány sběrateli a za kolik korun si je cení?

"Třeba stříbrná desetikoruna z roku 1933. Její cena se pohybuje kolem 20 až 30 tisíc korun. Niklová pětikoruna z roku 1937 má dnes hodnotu až 50 tisíc korun. Naopak niklovou pětikorunu z roku 1938 lze klidně vyhodit z okna, protože nemá žádnou cenu."

Mezi mincemi ale existují také velké kuriozity, které přitom nemají žádnou numismatickou hodnotu. A nemusíme chodit daleko do minulosti. Před zánikem Československa byla raženy mosazné desetikoruny s náměty Masaryka, Štefánka a Rašína.

"V roce 1993 jsme už měli Českou republiku a přesto pro rok 1993 byla ještě ražena mince s nápisem Česká a Slovenská federativní republika se špatným znakem. Dnes tedy existují mince s vyraženým datem 1993 a s nápisem už tehdy neexistujícího státu Česká a Slovenská federativní republika. Je to historická rarita, kterou se jen tak nějaký stát ve světě nemůže pochlubit."

Další raritou jsou korunové mince. Když vznikl československý stát v roce 1918, radili se zákonodárci, jak se bude jmenovat měna nového státu. Návrhů existovala celá řada třeba Sokol, československý Frank, československý Lev. Nakonec provizorně zůstala československá Koruna. A pozůstatkem tohoto provizoria zůstaly po celou dobu existence Československa korunové mince.

"Od první republiky až do roku 1992 není nikde na korunových mincích napsán název měny. Je tam jenom jednička s tou shýbnutou ženou. Bylo to od dvacátých let minulého století raženo tak proto, že kdyby se název měny změnil, nemusely by se mince měnit."

Teprve od roku 1993 je na jednokorunové minci uvedeno, že jde o Korunu českou. Tuto kuriozitu si většina lidí nikdy ani neuvědomila. Návštěvníci nadcházejícího mezinárodního veletrhu Sběratel si ji ale mohou ověřit na místě. Ve stánku České numismatické společnosti se ovšem mohou dozvědět i další zajímavosti o našich mincích. A jak uvedl Zdeněk Petráň, o radu či pomoc se mohou na společnost samozřejmě obracet i naši posluchači v zahraničí, telefonem či e-mailem.