Nové spory kolem památníku v Letech u Písku

13-01-2006

Společensko-politickou hladinu v Česku ve středu a čtvrtek zčeřila zpráva, že neparlamentní Národní strana chce v Letech u Písku postavit památník obětem druhé světové války. Co ji k této iniciativě vedlo a jaké vyvolala reakce, o to se zajímal Peter Gabaľ.

Čeněk Růžička v LetechČeněk Růžička v Letech Mimoparlamentní Národní strana, médii často označovaná jako ultrapravicová, chce památník obětem druhé světové války umístit tam, kde ve sběrném táboře během druhé světové války zemřely stovky Romů a kde je dnes zřízeno skromné pietní místo. Tento její záměr pobouřil romské organizace. Z úst vládního zmocněnce pro lidská práva Svatopluka Karáska zazněly slova o provokaci, ke kterým se přidal i předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička:

"Je to provokace toho nejhrubšího zrna. Tady je hrozné taky to, že ti, kteří v tom táboře byli, tak ještě žijí někteří z nich."

Záměr projektu, jak nám ho vysvětlil generální sekretář strany Petr Eliáš, přitom na první poslech nepůsobí nijak podezřele:

"Především musím vysvětlit to, že my budeme umísťovat památník obětem II. světové války. Budeme ho umísťovat u objektu který je na místě původního sběrného tábora v Letech u Písku, a cílem není nic jiného, než umístit památník obětem II. světové války."

Eliáš se dokonce distancoval i od toho, že by jeho strana popírala podíl a vinu Čechů na řízení a provozu sběrného tábora v Letech:

Vepřín v Letech u PískuVepřín v Letech u Písku "My jsme nikdy neřekli, že by tábor nebyl český a byl nacistický. Tábor řídil Čech, byli tam čeští bachaři, ale byl zřízen z rozhodnutí okupační správy, byl dozorován touto správou a byl pod kuratelou té správy. To znamená - vše co se tam dělo, se dělo na základě rozhodnutí protektorátních úředníků."

Problém začíná být zřejmý až z motivace, která vedla k výběru místa pro zamýšlený památník. Tam dnes stojí velkokapacitní vepřín, který se vláda Jiřího Paroubka před půl rokem zavázala přestěhovat a na jeho místě postavit památník. Zatím se v tomto směru nic nestalo, představitel Národní strany Petr Eliáš ale tvrdí, že strana chce svým počinem ušetřit prostředky vlády a občanů:

"Volba toho místa vychází z prohlášení vlády, která se rozhodla vykoupit vepřín za víc jak tři čtvrtě miliardy korun a postavit na tomto místě, tedy na místě dnešního vepřína, jakýsi památník, což nám připadá velmi špatné, vyvlastňovat za tři čtvrtě miliardy vepřín a stavět památník pouze - v uvozovkách teď to říkám - pouze třem stům obětím, když jsou jiná místa kde památník nestojí a zahynulo tam podstatně více Čechů, než na tomto. A rozhodli jsme se postavit ten památník sami, abychom ušetřili daňovým poplatníkům onu tři čtvrtě miliardu. Památník tam bude stát, stojí na místě původního pracovního tábora."

Zdůrazňování pojmu pracovní tábor je ale právě to, co je do velké míry trnem v oku nejenom Romů. A nejde o nedorozumění. Petr Eliáš si za svým tvrzením stojí:

"Všichni do jednoho tam zemřeli na špatné hygienické podmínky. Nikdo tam nebyl umučen, utlučen, popraven. Nebyl to koncentrační tábor, nebyl dokonce ani pobočkou žádného koncentračního tábora."

Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička, rodiny jehož rodičů byly až na ojedinělé výjimky vyvražděny v koncentračních táborech, je pobouřen a vidí věci jinak:

"Bagatelizovat Lety, nazývat to pracovním táborem, anebo používat oficiální název vrahů... Když se podíváte, třeba já nevím, na označení nacistů v Mauthausenu nebo Osvětimi, to přece nenazývali vyhlazovacími tábory. A dneska když se řekne vyhlazovací tábor Osvětim, vyhlazovací tábor Mauthausen, nemá nikdo s tímhle pojmenováním problém. Jenom tady v naší zemi, protože to se týká našeho národa. Smutné historie našeho národa."

Čeněk Růžička dále zdůrazňuje:

"Bývalí vězňové tohoto tábora shodně tvrdí, že Lety byly koncentrační tábor, protože tam zahynulo 326 Romů, oficiálně to je zdokumentováno, z toho bylo 241 dětí. Prostě životní podmínky, které tam byly nastaveny českou kriminální policií, tak byly tak kruté, že my z dnešního pohledu si to nedokážeme ani představit."

Kam se přikloní veřejnost, je stále otevřenou otázkou. Reakce nebývají vždy jednoznačné. Dokonce i veřejně projevený názor prezidenta Václava Klause má mnohem blíž k postojům Národní strany, než Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Každopádně ale obec Lety požádala, aby z území obce policie odstranila obrovský kámen, z něhož chce Národní strana pomník vytvořit. Romští aktivisté zase dali najevo, že umístění třítunového balvanu budou bránit třeba i vlastními těly.

13-01-2006