O masopustu chodí v Doudlebech růžičková koleda, ve Strání "fašančáři"

Foto: ČTK

V úterý před Popeleční středou končí masopustní veselí. Nastává doba půstu, který trvá čtyřicet dní - až do Velikonoc. Půst se dnes už příliš nedrží, zato masopust si mezi lidmi získává stále větší oblibu. Oslavili ho také v moravském Strání a jihočeských Doudlebech.

Foto: ČTK
Masky, muzika, dobré jídlo a pití jsou nedílnou součástí masopustu nebo chcete-li fašanku. V jihočeských Doudlebech chodí o masopustu růžičková koleda. Svůj název dostala podle růžiček, které nosí koledníci na klobouku. Jejich tolik, kolik je dní v roce, letos tedy 366. Jak říká Mirka Dürnfelderová z Národopisného spolku Doudleban, po vesnici chodí ještě jedna koleda

Foto: ČTK
"U nás chodí koleda růžičková neboli mládenecká a proti nim chodí koleda slaměná. Protože je dáno, že do růžičkové koledy nesmí ženáči ale pouze svobodní mládenci. Aby to těm ženáčům nebylo líto, tak mají slaměnou koledu, která v průběhu toho masopustu růžičkovou, mládeneckou koledu kontroluje." Masopust má v Doudlebech dlouhou tradici.

"V Doudlebech se kdysi dávno tahle masopusty dělávaly, pak to nějak upadlo v zapomnění. V roce 1927 pan Čapek tuhle slávu masopustů vzkřísil, takže se to chvíli opakovalo, ale rozvinulo se to až po druhé světové válce. Soubor byl založen za války v roce 1943, takže pak v padesátých letech obnovil tradici masopustů a někdy od roku 1954/55 už to nikdy nebylo přerušeno."

V masopustním průvodu procházejí vesnicí koledníci, mezi nimi hejtman, rychtář, konšelé a řada dalších. Během koledy projde průvod celou obec. Doprovázejí jej maškary, mezi nimi se kromě tradičních převleků objevují i masky, podle kterých je poznat, co zrovna hýbe světem a co je moderní. Na průvod v Doudlebech si z Baham odskočil třeba Viktor Kožený, po vesnici se prošly postavy z Nemocnice na kraji města nebo ze seriálu Mash. Kromě růžičkové a slaměné koledy se v Doudlebech kdysi dodržovaly i další tradice.

Foto: ČTK
"Po padesáti letech chceme zkusit obnovit trestání a vysekávání kop. To znamená, že za celou dobu masopustní obchůzky se nashromáždily nějaké hříchy, za které musejí být koledníci potrestáni."

Foto: ČTK
Masopust nebo spíše fašank se slaví také v jihomoravském Strání na letos už 21. ročníku Festivalu masopustních tradic. Masopustní zvyky tady předvádějí soubory z celé republiky i ze zahraničí. I tady můžete vidět průvod masek. Barbora Kubíčková z místního infocentra ale říká, že dříve chodili ve Strání jen "fašančáři".

"Už od dávných dob se u nás v obci traduje takový zvyk, že o masopustním úterý nechodí masky po dědině, ale chodí skupinky fašančárů, kteří tančí po domech tanec zvaný pod šable. Je to taková skupinka pěti tanečníků a jednoho gazdy a chodí s nimi samozřejmě muzikanti."

Oslavy masopustu probíhají na mnoha místech Česka a vrcholí právě v úterý před Popeleční středou, úderem půlnoci totiž masopustní veselí končí a nastává předvelikonoční půst.