O tom, kam půjde část daně z příjmu, možná rozhodnou sami občané

08-03-2006

Sociální demokracie chce před volbami oprášit starý slib. Ať si občané sami zvolí, jak utratit část zaplacených daní. Říká se tomu daňová asignace. Politici zřejmě nebudou proti. Neziskové organizace návrh vítají. Má ale také kritiky. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Ministr financí Bohuslav SobotkaMinistr financí Bohuslav Sobotka O penězích, které občané odvedou na daních státu, obcím a krajům, nakonec rozhodují jiní. Zastupitelé, poslanci a ministerstva mají konečné slovo v tom, na co se daňové výnosy použijí. Ministr financí Bohuslav Sobotka nyní navrhuje tento princip částečně změnit. Každý člověk by si směl vybrat církev, nadaci nebo dobročinnou organizaci, která je mu sympatická, a posílat jí určitou jedno procento daně z příjmu. Návrh ministra Sobotky podporuje vláda a příslušný návrh zákona by se měl objevit ještě před volbami. Z pohledu jednotlivce by nešlo o velké peníze. Kdyby ale nové možnosti využili všichni, státní pokladna by přišla o téměř jeden a půl miliardy korun. K tomu ovšem těžko dojde. Nemyslí si to ani Monika Granja z občanského sdružení Fórum dárců.

"Výzkumy v zahraničí, kde v různých zemích fungují daňové asignace už řadu let, ukazují, že tohoto nástroje využívá asi 30 - 40 procent občanů."

Neziskové organizace návrh vřele podporují. Monika Granja vlastně naznačuje, že přichází právě včas.

"Po deseti letech působení v České republice odcházejí velké nadace a české neziskové organizace by měly hledat nové zdroje financování svých projektů. Dospěli jsme k závěru, že daňové asignace jsou dobrým způsobem, jak podpořit veřejné projekty a doplnit tak existující zdroje financování neziskových organizací."

Nejde ale jen o peníze. Daňové asignace by mohly zlepšit komunikaci neziskových organizací s veřejností.

"Neziskové organizace se naučí veřejnosti prezentovat své veřejně prospěšné projekty. Budou také každoročně zveřejňovat, jak s těmi penězi naložily.A naopak, občané se budou daleko více zajímat o to, co dělají neziskové organizace."

Dá se očekávat, že mezi parlamentními politickými stranami získá návrh vcelku podporu. Proti není ani šéf lidovců Miroslav Kalousek, i když jinak dává spíše přednost větším daňovým odpočtům pro dary.

"Daňové asignace jsou jednou z perspektivních a zvažovaných úvah. Musíme je zvažovat jako jednu z variant."

Návrh daňových asignací ale nemá jen přívržence. Komplikace mohou nastat v případě církví. Jak potvrdil Radiu Praha mluvčí České biskupské konference Martin Horálek, katolická církev se staví k návrhu opatrně.

"Není možné řešit marginální záležitosti, a to znamená i daňové asignace, bez toho, aniž by byla vyřešena celková koncepce spolupráce mezi státem a církvemi do budoucna. Tudíž i celková koncepce toho, jakým způsobem budeme do budoucna financovat církve a jak budeme řešit péči o obrovský památkový fond, který dnes na bedrech církve spočívá."

Církve se zároveň obávají, aby vláda nechtěla zneužít symbolické asignace jako náplast na nevyřešené majetkové spory. Jak říká Martin Horálek, nelze zapomenout na to, že je zde poměrně značný majetek, který byl církvím komunisty ukraden, a dodnes nebylo vyřešeno to, jestli bude církvím vrácen nebo nebude. K daňovým asignacím mají výhrady i někteří ekonomové. Tvrdí, že asignace popírají jeden ze základních principů daní, že je to totiž povinná platba, která směřuje na předem neznámý účel.

08-03-2006