Obavy z Velkého Bratra - II.

09-11-2006

Minulý týden jsme vás informovali o cenách, či svým obsahem spíše anticenách pro Velkého bratra, které sdružení Iuridicum Remedium udělilo za údajné "slídilství" v sedmi různých kategoriích. Mezitím ale mělo téma ještě pokračování.

Minority ReportMinority Report Minulý víkend Česká televize uvedla Spielbergův film Minority Report. V této potemnělé vizi nepříliš vzdálené budoucnosti jsou na každém kroku monitorovány oční duhovky kolemjdoucích, které pak reklamní panely oslovují jménem a ptají se, jak jsou spokojeni třeba s košilí, co si minule koupili ve zdejším butiku. V době svého vzniku před čtyřmi lety Spielbergův nápad působil snad i trochu přehnaně. Dnes, kdy už i do Česka dorazili biometrické pasy a zákaznické karty s radiofrekvenčními čipy, se možná na onu myšlenku můžeme dívat jinak.

Sdružení Iuridicum Remedium minulý týden udělilo sedm Cen pro velkého Bratra, tedy pro největšího "slídila" roku. V České republice se tak stalo teprve podruhé, jinak se tyto anticeny v pozvolna rostoucím počtu zemí ve světě udělují od roku 1998, kdy uplynulo půl století od vzniku proslulého románu George Orwella 1984. S Big Brother Awards tehdy poprvé přišla mimovládní organizace Privacy International, která sídlí v Londýně a upozorňuje na rizika spojená s porušováním ochrany soukromí občanů - jak ze strany státu, tak i jiných institucí, včetně komerčních společností. Ceny pak získávají ti, kteří zásadním způsobem porušují lidské soukromí a právo na ochranu osobních dat. Nositelé nejsou anticenami pochopitelně nijak nadšeni a buď se obalují mlčením, nebo zpochybňují odbornost poroty, která je do výběru zařadila.

Mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Hana Štěpánková sice zdůraznila, že občanská sdružení angažovaná v této problematice fungují nezávisle na jejím úřadu, nicméně význam Cen pro Velkého Bratra hodnotí kladně: "V každém případě je to občanská iniciativa, která je nová v České republice, ale zdaleka není nová v jiných státech. Jakožto nezávislá tedy funguje a pomáhá chránit to, co se děje ve společnosti. Z tohoto hlediska jistě nelze k tomu zaujímat v žádném případě negativní postoj."

Ceny pro Velkého Bratra jsou tedy hlavně jakýmsi morálním apelem, který bude muset o svou prestiž u české veřejnosti jistě ještě bojovat. Pro Úřad na ochranu osobních údajů ale mohou být i zajímavým podnětem pro šetření, říká Štěpánková:

Možnosti úřadu ale nejsou nekonečné: připomeňme, že spoustu údajů lidé sdělují různým, zejména komerčním organizacím vlastně dobrovolně, aby získali třeba nějakou slevu.

Mimochodem ale organizace Privacy International minulý týden zveřejnila také žebříček 37 zemí světa sestavený podle úrovně ochrany soukromí lidí. Česko nedopadlo zdaleka nejhůř, ocitlo se přesně v polovině a daleko za ním zaostaly Spojené státy, ale dokonce i Velká Británie těsně před Čínou a Ruskem. Podle tohoto hodnocení ale i česká legislativa obsahuje "systémové chyby" a například neposkytuje záruky, že odposlechy budou využívány jen v nutných případech. Závidět pak Češi mohou úroveň ochrany soukromí lidem v Kanadě, Belgii, Rakousku, ale třeba také v Maďarsku a Polsku.

09-11-2006