Obrněné Pandury se mají vyrábět i v Česku

27-01-2006

Česká armáda dostane dvě stovky nových obrněných transportérů Pandur od rakouské firmy Steyer, která patří americkému koncernu General Dynamics. Rozhodla o tom vláda na základě doporučení výběrová komise. Jde zatím o historicky druhou největší armádní zakázku. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Obrněné rakouské transportéry Pandur, foto: ČTKObrněné rakouské transportéry Pandur, foto: ČTK Nové obrněné transportéry mají nahradit zastaralé typy československo-sovětské provenience OT-64, které slouží už od druhé poloviny 60. let. V sedmdesátých letech jich armáda měla několik tisíc. Dnešnímu transformovanému profesionálnímu vojsku by zatím měly stačit dvě stovky nových strojů. Dalších 35 kusů by rakouská firma dodala na přání armády. Celkově by se tak cena kontraktu vyšplhala na více než 23 miliard korun. Jak vysvětlil ministr obrany Karel Kühnl, dnes není úplně jisté, zda více transportérů bude zapotřebí.

"Teprve budoucí vláda rozhodne, zda využijeme opci k převzetí dalších 35 kusů, která je součásti budoucího smluvního ujednání. Ale ta cena 23,6 miliard je za všech 234 transportérů"

První nové transportéry by se měly objevit ve výzbroji armády už v příštím roce. O vítězi soutěže na dodávku transportérů rozhodovala hlavně cena a dále technické parametry, výše průmyslové spolupráce s českými firmami, tzv. offsety a výše nákladů na celoživotní servis transportérů. Neúspěšným soupeřem Rakušanů byla ve finále finská firma Patria s transportéry AMV. Její nabídka se pohybovala v poněkud vyšší cenové relaci, zato prý je transportér AMV modernější. Uvádí to Jiří Mareš, který v Česku zastupuje finskou Patrii.

"Vývoj byl zahájen v roce 1999. Do sériové výroby se transportér dostal v roce 2004, takže je ti skutečně jediné vozidlo čtvrté generace, které se v současné době ve světě v sériové výrobě. Má velice originální koncepci podvozku, nabízí poměrně velký vnitřní prostor a velice výrazný potenciál pro modernizaci v příštích letech."

Finové také zpochybňují fakt, že rakouská konkurence předložila o polovinu nižší náklady na doživotní servis. Náklady Steyeru jsou prý podhodnocené. Rakušané ale tvrdí, že kalkulace nákladů je reálná. Mimo jiné se prý zakládá na tom, že výroba transportérů bude v co největší míře přenesena do Česka. Tím argumentuje i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který je nyní konzultantem rakouského Steyeru.

"My více než 40 procent výroby celého vozidla přenášíme do České republiky. A ne pouze do Vojenského opravárenského podniku Nový Jičín, i do Šternberka. Tam budou vozidla skutečně vyrábět. Jak bylo sděleno finskou společností Patria, v jejich případě by se vozidla vyráběla ve Finsku a tady by se pouze kompletovala. To je podstatný rozdíl."

Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka samozřejmě teprve čas může potvrdit správnost rozhodnutí výběrové komise a vlády. Každý z těch transportérů je v něčem lepší a v něčem horší. Jiří Hynek má ale trochu pochybnosti o tom, zda si armáda kupuje transportéry ve vhodné době. Evropská vyzbrojovací agentura chce totiž řešit otázku evropských obrněných transportérů společným projektem.

Foto: www.army.czFoto: www.army.cz "Sám bych třeba uvažoval, jestli by nebylo nejlepší se do toho projektu zapojit a nějakou dobu ještě vydržet bez nových obrněných transportérů. Jestliže ale požadavky české armády byly striktně stanoveny tak, že je potřeba pořídit nový obrněný transportér, potom chápu, že je vláda pořídila."

A proč se armáda spíše nevyužívá osvědčené pásové obrněné transportéry BVP dvojky československé, popřípadě české výroby, které se oproti kolovým daleko lépe pohybují v terénu?

"Myslím, že to naprosto legitimní otázka. BVP dvojky jsou naprosto vynikající bojová vozidla pěchoty, šly by modernizovat a určitě by mohly v armádě sloužit. Domnívám se, že k tomu také dojde a že v té části armády, která je nazývána ´těžkou´ brigádou budou BVP používána. Požadavky našich generálů nicméně byly takové, že potřebují kolové obrněné transportéry. Nejvíce to bylo podmíněno jejich použitím na Balkáně. BVP a jejich modernizace by ale určitě bylo ekvivalentní řešení."

Středeční rozhodnutí vlády ale nemusí ještě znamenat stoprocentní jistotou, že v příštím roce převezme česká armáda první Pandury. Průhlednost soutěže už zpochybnila u antimonopolního úřadu jedna italská firma, která byla vyřazena v prvním kole. A s případnou prohrou se prý nesmíří ani poražení finalisté z Finska.

27-01-2006