Organizace pracující s migranty kritizují novelu zákona o pobytu cizinců

20-08-2019

Zahraničních přistěhovalců v Česku přibývá. Za posledních 15 let stoupl jejich počet o více než 300 tisíc. V současné době jich v ČR legálně žije kolem půl milionu. Nejčastěji se k nám stěhují za prací. Dalším důvodem je partner nebo rodina. Jejich pobyt na území ČR upravuje novela zákona o pobytu cizinců, která začala platit na konci července. Přináší několik významných změn, které ovlivní i běžný život cizinců na území Česka. Přijatou úpravu kritizují organizace pracující s migranty.

Ilustrační foto: Integrační centrum PrahaIlustrační foto: Integrační centrum Praha

Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD, který návrh novely zákona o pobytu cizinců za vládu předkládal, jej odůvodnil tím, že hlavním impulsem k její přípravě byla povinnost České republiky převést směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu a studia. „Nově dochází k usnadnění situace cizinců, kteří zde pobývají za účelem vědeckého výzkumu nebo studia," doplnil.

Jan Hamáček, foto: Alžběta ŠvarcováJan Hamáček, foto: Alžběta Švarcová Díky novele se budou moci až devět měsíců po ukončení studia či výzkumu zdržovat na území České republiky za účelem nalezení nového zaměstnání či zahájení podnikatelských aktivit. Nová úprava jejich mobility jim umožní cestovat napříč Evropskou unií a pobývat omezenou dobu na území různých členských států s povolením pobytu pouze z jedné z členských zemí EU.

Novela také zavádí změny v oblasti ekonomické migrace. Nejvýraznější v tomto směru je například stanovení kvót na množství žádostí podaných na určitých ambasádách ČR v zahraničí, nemožnost změnit zaměstnavatele prvních šest měsíců po získání zaměstnanecké karty či nový specifický typ víza. Jde o mimořádné pracovní vízum, které by mělo usnadnit získání pracovníků ze zahraničí pro určité obory, jež trpí dlouhodobým nedostatkem pracovní síly.

Poviné kurzy i rychlejší vyhoštění

Nová úprava také zavádí povinné adaptačně - integrační kurzy. Ty budou muset absolvovat všichni cizinci z třetích zemí při pobytech přesahujících jeden rok od roku 2021. Tyto kurzy existují již dnes. Jsou však na bázi dobrovolnosti a pro cizince zdarma. Na základě novely jsou naopak povinné s tím, že náklady si ponese vždy účastník sám.

Ilustrační foto: Integrační centrum PrahaIlustrační foto: Integrační centrum Praha Kurz bude trvat celkem osm hodin a má podle tvůrců zákona pomoci cizincům se orientovat v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami České republiky i Evropské unie.

Úprava umožní také rychlejší vyhošťování cizinců opakovaně odsouzených za trestnou činnost. Proces bude nově zkrácen z více než dvou let na pouhých šest měsíců a bude se týkat těch cizinců, kteří buď byli třikrát odsouzeni za úmyslný trestný čin či jednou odsouzeni za závažnou trestnou činnost.

Rozhodnutí o ukončení povolení k pobytu cizinců nově bude přezkoumáváno v rámci správního řízení, přičemž rozhodnutí bude cizinec moci napadnout u správního soudu, který bude muset rozhodnout do 90 dnů.

Novela právům migrantů neprospěje

Přijatou úpravu kritizují organizace pracující s migranty. "Restriktivní opatření převažují nad těmi pozitivními," říká Petr Baroch Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Plakáty pro studenty vysokých škol týkající se změn provedených novelou zákona o pobytu cizinců s účinností od 31. 7. 2019, zdroj: Ministerstvo vnitra ČRPlakáty pro studenty vysokých škol týkající se změn provedených novelou zákona o pobytu cizinců s účinností od 31. 7. 2019, zdroj: Ministerstvo vnitra ČR Novela podle něj zavádí velké množství opatření, která zatěžují a zneprůhledňují systém. "Novela se podle mě opět stává malinko netransparetní. Přijde mi, že cizinec je už dlouhodobě v České republice brán spíš jako nějaký objekt, který český stát využívá tak, aby ho sem přivedl, aby cizinec odpracoval svoje a následně v poměrně těžkém systému mu byl pobyt zrušený a on zase odjel," míní Petr Baroch.

Za pozitivní přínos označil zavedení dlouhodobého pobytu za účelem hledání zaměstnání či zahájení podnikatelské činnosti.

"Je to určeno hlavně studentům po ukončení studia, kteří do té doby mají nějaké studentské vízum a následně chtějí v Česku zůstat a hledat třeba práci, tak toto jim to umožní a malinko jim to spříjemní tuto dobu, nebudou tolik limitovaní," uvedl.

Nesprávně nastavená jsou podle něj hlavně opatření týkající se pracovní migrace. "Protože tam jsou ustanovení, která jsou čistě diskriminační. Asi nejdůležitější je nějaká redukce zaměstnanecké karty. Podle novely platí totiž to, že cizinec prvních 6 měsíců nemůže změnit zaměstnavatele, protože by přišel o pobyt. Což posiluje pozici zaměstnavatele nad zaměstnancem, který se od začátku nachází v nerovné pozici," vysvětluje.

"Dochází vlastně až k tomu, že v případě, když by například byl šikanován či měl nějaké pracovní problémy, musí zvažovat, jestli do nějakého sporu v práci vůbec půjde, protože kromě práce přijde i pobyt. Takže cizinec, který se sem za poměrně těžké peníze a za poměrně složité situace dostane, následně jen kvůli přisnosti zákona bude vždycky zvažovat, co všechno si zaměstnavatel může vůči němu dovolit a jestli odejít nebo ne," říká Baroch.

"Cílem novely zákona mělo být zprůhlednění možností pobytu, aby to cizincům bylo jasné. Ale teď už se cizinec často neobejde bez nějaké právní pomoci. Což bylo u nás sice vždycky, ale teď se to stále víc a víc stává kafkárnou," dodává Petr Baroch.

20-08-2019