Otázka školného brzdí přísun peněz vysokým školám

26-07-2004

Kvůli pasáži o školném zamítli ministři novelu zákona, která měla vysokým školám pomoci získat peníze. Vysoké školy by například nemusely platit daně, mohly se stát akcionáři ve společnostech zabývajících se vzděláváním nebo výzkumem či si nechat platit za vzdělávací programy. Odstupující vláda se tedy, pokud jde o otázku školného, dál striktně drží svého programového prohlášení. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Petra Buzková, foto: ČTKPetra Buzková, foto: ČTK O přednostech a záporech placení školného se diskutuje řadu let. Nyní vlastně poprvé dostávají politici možnost mluvit o zcela konkrétním návrhu. Novela zákona, kterou vláda zamítla, vzešla ze Senátu. Přitom, jak říká jeden z autorů Jiří Zlatuška, školné novela ani direktivně nenařizuje a ani navržená roční částka není vysoká.

"Je to v kompetenci každé vysoké školy. Ten návrh, který jsme s kolegou Roubíčkem vypracovali, nezavádí školné jako povinné pro všechny. Je na škole, aby si určila, zda ho zavede, v jaké výši ho zavede, maximálně ale osm tisíc korun ročně, a pro jaké studijné obory ho zavede."

Senátor Jiří Zlatuška je zároveň rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Svou iniciativou vyjadřuje mínění rektorů ostatních českých vysokých škol. Ti už před časem vyslovili se školným souhlas, jak potvrdil Radiu Praha Ivan Wilhelm z Univerzity Karlovy.

"Česká konference rektorů se vyjádřila, že není proti tomu, aby se zaváděly platby za studium na vysokých školách. Takové platby ovšem musí být doprovázeny jistými sociálními opatřeními, protože si výrazně nepřejeme, aby se sociální otázky staly jakousi bariérou ve studiu."

Pravda, o sociálních opatřeních se současný návrh výslovně nezmiňuje. Počítá však s tím, že část z vybraných peněz by školy musely použít na stipendia. Rektoři by navíc měli pravomoc promíjet školné sociálně slabým posluchačům. Senátor Zlatuška také připomíná paradox, že dnes vlastně sociálně slabší přispívají na studium těm ostatním.

Univerzita KarlovaUniverzita Karlova "My jsme tu výši školného stanovili nízkou a spoléháme se spíše na to, že jedna třetina z poplatků půjde povinně do studijních fondů a vytvoří se tak přímo na vysokých školách finanční prostředky k tomu, aby těm potřebným studentům mohly finance poskytnout. Kromě toho je zde taková paradoxní situace. Vysoké školství samozřejmě nefunguje zadarmo. Platíme ho všichni ze svých daní. A když se podíváme na strukturu těch, kteří studují, ukáže se, že ti sociálně slabší ve svých daních přispívají ve větší míře na studium těch, kteří by na tak nízké poplatky měli zcela bez problémů."

Když se mluví o zavedení školného, tak vždy padne několik argumentů pro. Vyšší příjmy by vysokým školám umožnily vytváření jakýchsi provozních fondů ke zkvalitnění výuky. Mohly by se lépe vybavit moderní technikou, doplnit knižní fondy apod. Podle Jiřího Zlatušky by ale školné mělo mít do jisté míry také motivační charakter.

"Dnes zhruba jedna třetina nastupujících vysokoškoláků nestuduje ten obor, který by chtěla studovat. Po roce pak ze studia odcházejí. Týká se to zejména vysokých škol technického směru. Pokud by se i ten malý poplatek platil, přispělo by to k tomu, že by si studenti více rozmýšleli, než by nastoupili na obor, který vlastně nechtějí studovat. Vysoké školy na druhé straně tím, že by získaly sice velmi malé, ale přece jen nějaké prostředky navíc, by měly lepší motivaci k tomu, aby pro žádané obory vytvářely vyšší kapacitní možnosti."

Je ovšem zřejmé, že současný senátorský návrh má jen minimální šanci na úspěch. Poté, co ho zamítli ministři, poputuje do sněmovny. A tam také pravděpodobně skončí. Školné totiž vedle sociálních demokratů odmítají i komunisté. Oběma stranám se tedy společně podaří zbytek poslanců hravě přehlasovat. Kvůli pasáži o školném ale možná padne i celá novela vysokoškolského zákona, která by měla školám přinést více finančních prostředků i z jiných zdrojů.

26-07-2004