Počet lidí bez práce dále poroste, i když asi pomaleji

Nezaměstnanost v únoru vzrostla na rekordních 9,9 procenta. Nikdo z médii citovaných analytiků nepochybuje o tom, že poroste i dál a v březnu překročí hranici deseti procent. Lidí bez práce by ale mělo přibývat pomaleji a zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy se trend opět otočí k lepším časům.

Loni v listopadu počet lidí bez práce překročil hranici půl milionu. Letos v únoru už bylo nezaměstnaných přes 583 tisíc, bezmála o devět tisíc více, než v lednu. Míra nezaměstnanosti tak podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí dosahovala úrovně 9,9 procenta, zatímco před rokem to bylo méně než 7,5 procenta. Republikový průměr ale nevystihuje velké regionální rozdíly: zatímco v Ústeckém kraji se míra nezaměstnanosti blíží ke 14,5 procentům, v hlavním městě nedosahuje ani 4 procent. Z menších celků je na tom nejhůř okres Jeseník, kde je bez práce dokonce každý pátý uchazeč.

Tomáš Volf ze společnosti Citfin vidí hlavní důvod únorového vývoje v doznívající vlně propouštění z konce roku: "Podle mého názoru je otázkou času, než se dostaneme nad 10 procent. Dá se počítat s tím, že to bude už ten příští měsíc. Ty důvody, proč by se česká nezaměstnanost měla posouvat níž, v tuto chvíli v žádném případě nevidím. Myslím si, že v dohledné době se budeme držet nad deseti procenty, nebo určitě v blízkosti této úrovně."

Náznaky obratu k lepšímu zatím neslibují ani úřady práce. Například Ivana Ondráková z toho brněnského upozorňuje: "Stejně jako v lednu zůstává velmi nízký počet nabízených volných pracovních míst."

Podle analytiků lze náznak optimismu hledat aspoň v tom, že i když lednový vývoj nesl známky druhé vlny propouštění, ta už by měla být letos méně rozsáhlá, než loňská. Tomáš Volf ze společnosti Citfin – jak už naznačil - ale zásadní obrat v nejbližších týdnech ani několika málo měsících určitě nečeká: "Jakékoliv možné zlepšení čekáme až příští polovinu roku vzhledem k tomu, jak by se mohla oživovat světová ekonomika, potažmo samozřejmě česká. Protože pro tu malou, proexportně zaměřenou ekonomiku je klíčová otázka, kdy se oživí zahraničí, a tedy zahraniční obchod."

Kromě ekonomických a v neposlední řadě psychických dopadů na jednotlivce a rodiny vysoká úroveň nezaměstnanosti nepříznivě ovlivňuje i těžce zkoušený státní rozpočet. Jeho výdaje na vyplácení podpor v nezaměstnanosti se jen za minulý rok více než zdvojnásobily. Zatímco v roce 2008 vyplatily úřady práce nezaměstnaným přes 7 miliard korun, loni už tato položka přesáhla 15 miliard. A ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že tato suma ještě i letos poroste, možná až na 16 a půl miliardy korun.

Ti, kdo práci mají, nebudou v dané situaci tlačit na růst mezd a analytici vesměs očekávají, že platy letos porostou nanejvýš symbolicky. Malou útěchou za těchto okolností může být aspoň to, že inflace je a zřejmě dále zůstane velmi nízká a nebude tak snižovat reálnou hodnotu mezd nebo podpor.