Podnikající reemigranti měli být příkladem

28-04-2004

O 90. Létech minulého století se často mluví jako o období mafiánského kapitalismu. Byla česká privatizace jen souhrnem skandálů nebo přece jen existují výjimky? Tímto tématem se, mimo jiné, zabývá nedávná studie společnosti Transparency international. Zajímavé je sledovat, jakou roli hráli v procesu transformace reemigranti ze Západní Evropy a USA. Více Jaromír Marek.

Podle Zdeňka Nešpora, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, byla role reemigrantů, tedy lidí, kteří se v roce 1989 vrátili do Československa, respektive do ČR veskrze pozitivní. To souvisí i s motivy, které je k~návratu do staré vlasti vedly. Pokračuje Zdeněk Nešpor ze Sociologického ústavu Akademie věd.

"Většina těchto lidí přišla zpět z důvodů ideových, že chtěli pomoci nebo z důvodů osobních. Ekonomické důvody nebyly časté. Někteří však začali přece jen podnikat."

Lidé vracející se se zkušenostmi ze Západní Evropy, Spojených států nebo Kanady se ale často setkávali s nepochopením a českému modelu kapitalismu zpočátku nerozuměli. Více Zdeněk Nešpor.

"Trvalo jim dlouho než se sžili s tím českým systémem přelomu 80.-90. let, systému. Nemohli pochopit, že kapitalismus v ČR má řadu kořenů v pozdní normalizaci. Proto také často narazili."

Jako jeden příklad bych uvedl nedávno zesnulého Jana Pivečku, obuvnického experta, který se do rodného Slavičína vrátil po více než 40 letech. Jeho pokus obnovit rodinnou firmu se nepodařil.

"Když jsem se vrátil, byl jsem velký optimista. Dnes se tomu až směji, jak jsem si mohl myslet, že po čtyřiceti letech socialistické výchovy, to tady bude normální a lidé se budou chovat tak, jako se chovají moji přátelé na Západě. Vrátil jsem a naletěl jsem, nevěřil jsem, že by to mohlo být tady tak zkažené. Podniky v privatizaci jsem nemohl ovlivnit, protože to celé bylo špatně nastavené. Vrátil jsem se s optimismem, ztratil jsem jej, ale znovu našel. Věřím hlavně v mladou generaci, která jistě nedopustí, aby se opakovaly chyby z 90. let."

Z podnikajících reemigrantů vydrželo do dnešní doby jen asi dvacet procent. Přesto, jak říká Zdeněk Nešpor, jejich vliv na formování českého podnikatelského prostředí byla je pozitivní.

"Míra poctivosti v podnikání byla u této skupiny lidí větší, než u standardní české populace a proto tito lidé mohli sloužit jako pozitivní příklad a vytvářet prostředí tím, že se chovají jako se chovají a nepřijímají to nepříznivé chování. Řekl bych, že žádný příklad mezi reemigranty vlastně není úplně negativní. I třeba příklad majitele kasina, kterého znám, který je jistě napojen na to negativní v českém podnikatelském prostředí, dává značné prostředky do kultury a vytváří si tak alespoň pozitivní obraz."

28-04-2004