Polský prezident převzal v Praze vzácné hebrejské rukopisy

Aleksander Kwaśniewski, foto: ČTK

Přes sto vzácných středověkých hebrejských rukopisů a prvotisků vrátila ve středu Národní knihovna České republiky původnímu majiteli, tedy Polsku. Slavnostního předání v Zrcadlové kapli pražského Klementina se zúčastnil i Josef Kubeczka.

Aleksander Kwaśniewski přebírá Řád Bílého lva,  foto: ČTK
Rukopisy a prvotisky koncem druhé světové války odvezlo gestapo z Židovského teologického semináře v polské Vratislavi, který v roce 1938 vlastnil na 400 rukopisů a 30 tisíc svazků. Podstatnou část fondu tvořila sbírka terstského obchodníka Leona Saravala, která se dostala až do Prahy. Ta je právě předmětem česko-polské dohody podepsané v úterý na Pražském hradě představitelé obou vlád.

"Jsem rád, že se Národní knihovně podařilo zachránit jeden z pokladů polské kultury," podtrhl při slavnostním předání v Zrcadlové kapli Klementina náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Digitalizovanou podobu textů převzal polský prezident Aleksander Kwaśniewski, který mi poté řekl:

Aleksander Kwaśniewski,  foto: ČTK
"Je to ohromné gesto, za které jsme velmi vděční. Vždy si budeme tuto skutečnost připomínat, protože ve společné Evropě k tomu konečně mohlo dojít. Kdysi byla tato sbírka během války ničena nacisty, po válce byla rozptýlená na různá místa, ale nebyly podmínky pro vzájemné předávání. Nyní, ve společné Evropě, už to možné je. Jsme vděční českému ministerstvu kultury a půjdeme dál stejnou cestou, jakou jste nastoupili vy, tedy digitalizace, zápisu moderní formou. Pak bude možné celou sbírku prezentovat virtuální formou, mít ji na jednom místě, zpřístupnit veřejnosti a provádět vědecká bádání. Využijeme české zkušenosti a půjdeme touto cestou využití sbírky v Polsku."

V úterý jste na Pražském hradě převzal z rukou prezidenta Václava Klause nejvyšší české státní vyznamenání - Řád Bílého lva za zvlášť významné zásluhy ve prospěch Česka. Co pro Vás tento řád znamená?

"Na jedné straně jsem vděčný za toto vyznamenání, protože je to výraz uznání mnoha let práce, spousty kontaktů s Českou republikou, politiky, prezidenty a Čechy samotnými. To je pro mně velmi milé. Na druhé straně to považuji za určitý závazek, abych tuto spolupráci dále rozvíjel, abychom spolu postupovali na mezinárodní scéně a také široce otevřeli naše země pro naše občany. Jde o to, aby se Poláci a Češi lépe poznali, aby se u sousedů cítili jako doma, aby co nejvíc Poláků přijíždělo do Prahy a Čechů nejen do Krakova, ale také do Varšavy, Gdaňska, k polskému Baltu. Soudím, že na tomto poli je ještě hodně práce, a proto se budu snažit ještě více si zasloužit toto vyznamenání. Řád už sice mám, jsem za něj vděčný, ale, jak říkám, chápu ho také jako závazek."