Poslanci zvolili vedení sněmovny

15-08-2006

Patová situace po volbách, alespoň co se týče dolní komory parlamentu, se posunula o krůček dopředu. V sedmé volbě se předsedou Poslanecké sněmovny stal poslanec sociální demokracie Miloslav Vlček. V tajných volbách dostal od zákonodárců 174 ze 197 hlasů.

Miloslav Vlček, foto: ČTKMiloslav Vlček, foto: ČTK Cestu ke svému vzolení si otevřel veřejným slibem, že dolní komoru bude vést jen do chvíle, kdy by případně mohl vybírat premiéra. Tímto klíčovým prohlášením podmiňovaly svou podporu kandidátovi ČSSD všechny ostatní strany. Vlček tvrdí, že na časově omezený výkon svého mandátu přistoupil kvůli odblokování dosavadního patu v dolní komoře, která teď konečně může začít pracovat:

"Protože jsou věci, které nesnesou odkladu. V kanceláři předsedy leží několik zákonů, které nejsou odeslány panu prezidentovi. Je potřeba připravit státní rozpočet a další věci, takže je dobře, že sněmovna může začít pracovat a můžeme dělat ty úkony, které nám přináleží."

K částečnému odblokování povolební situace přispělo jednání u prezidenta, který se rozhodl vstoupit do diskuse politických stran po šesti neúspěšných volbách předsedy sněmovny. Zvolit se podařilo i místopředsedy. Velmi se spekulovalo o volbě kandidáta KSČM Vojtěcha Filipa. ODS totiž nechtěla podpořit žádného komunistu a zelení měli výhrady k jeho někdejší spolupráci s kontrarozvědkou. Nakonec prošel v prvním kole na rozdíl od kandidátky ODS Miroslavy Němcové, která byla zvolená až v kole druhém.

Zleva: David Rath, Jiří Paroubek a František Bublan, foto: ČTKZleva: David Rath, Jiří Paroubek a František Bublan, foto: ČTK Skutečnost, že sněmovna má vedení, otevřela cestu k demisi dosluhující vlády premiéra Jiřího Paroubka. Osud vlády nové je však zatím v nedohlednu. Jednání mezi nejsilnějšími stranami - tedy občanskými a sociálními demokraty se komplikují. Minulý týden se zadrhlo na postoji k americké základně v Česku a na řadě programových otázek, například rovné dani. Předseda ČSSD Paroubek po volbě šéfa sněmovny Mirkovi Topolánkovi vzkázal, že pokud budou rozhovory probíhat jako dosud, sociální demokraté jeho menšinovou pravicovou vládu nepodpoří. Chtějí po něm nejen dohodu o programu a záruku, že takový kabinet bude mít jen dočasný mandát:

"Ale pak jsou samozřejmě také věci v oblasti personální, abychom souhlasili se složením vlády a s těmi jmény ve vládě, co tam jsou. Voliči sociální demokracie prostě neskousnou tak lehce některá jména."

Podle spekulací tisku se jedná například o Ivana Langera, o kterém se uvažuje jako o ministru vnitra či o Alexandra Vondru, se kterým se počítá na post ministra zahraničí. Do toho, kdo zasedne v jeho kabinetu, si ale šéf ODS Mirek Topolánek nechce nechat mluvit:

"Všichni nominovaní, ať už to budou straníci nebo nestraníci, budou nominovaní Mirkem Topolánkem."

Šéfa ODS tedy čeká tvrdé vyjednávání, prezident totiž nevyloučil, že by mohl při neúspěšném pokusu pověřit sestavením vlády Jiřího Paroubka.

Navíc roste šéfovi ODS politický konkurent i ve vlastní rodině. Jeho manželka Pavla Topolánková, které někteří novináři přezdívají "ostravská Hillary", se rozhodla kandidovat do Senátu. Nikoliv však za ODS, ale za stranu europoslankyně Jany Bobošíkové Politika 21. Rozhodnutí své ženy, konkurovat mu v politice, respektuje Mirek Topolánek jako její samostatnou volbu, která ho ale zároveň trochu překvapila:

"Ona opravdu chtěla, pokud by taková šance byla, tu výzvu přijmout. V ODS ji nikdo neoslovil, to znamená, že se zřejmě rozhodla tímto způsobem. Já to nechci komentovat. Je to její nezávislé, soukromé, osobní rozhodnutí."

Mezi občanskými demokraty vyvolala tato informace hotové pozdvižení. Politika 21 se totiž netají svým odporem k ODS. A v kuloárech se začalo spekulovat o tom, zda za kandidaturou není manželská krize. Pavla Topolánková už v minulosti dávala najevo, že ji politika láká, podle komentátorů však může její kandidatura poškodit předsedu ODS.

15-08-2006