Postrach řidičů, "dálnici smrti", čeká kompletní rekonstrukce

31-08-2005

Zásadní změny čekají naši nejstarší dálnici. Ministerstvo dopravy informovalo, že trasa mezi Prahou a Brnem bude rozšířena do roku 2010 o další dva jízdní pruhy. Vznikne tak šestiproudá komunikace. Pokračuje Zdeněk Vališ

Když se mluví o dálnici D1, mnoha řidičům asi střídavě běhá mráz po zádech nebo je polévá horko z vyšší hladiny adrenalinu v krvi. Komunikaci dlouhé 230 kilometrů, kterou se denně prožene až sto tisíc vozidel, je téměř nemožné projet bez problémů. Mimo jiné se jí říká "dálnice smrti". Hromadné nehody, převrácené kamiony, mnohakilometrové uzavírky nebo zúžení do jednoho pruhu, vzrůstající agresivita řidičů a absence policie, to vše patří ke zcela všednímu obrázku této dálnice. Příčiny jsou zřejmé. Stará komunikace je v havarijním technickém stavu a navíc je neúnosně přetížená. Provoz na ní je mnohonásobně vyšší, než bylo původně za minulého režimu plánováno. Situaci ještě vyhrotil prudký nárůst počtu zahraničních kamionů po vstupu země do Evropské unie. Rozšíření dálnice ze čtyř na šest jízdních pruhů, které oznámil ministr dopravy Milan Šimonovský, by tedy mohlo současný stav poněkud zlepšit. Zároveň musí podle Šimonovského projít dálnice celkovou rekonstrukcí.

"Dálnice D1 je babička mezi dálnicemi. Je to 35 let stará komunikace. Životnost betonových povrchů je přitom 25 let. Ta dálnice se musí opravit, jinak se rozpadne před očima."

V současné době je už dálnice rozšířena na šest pruhů na zhruba dvacetikilometrovém úseku u Prahy. Letos bude zahájena výstavba šestiproudého úseku u Brna. Největší část dálnice ale čekají stavební práce od roku 2007. Vše by mělo být hotovo o tři roky později. Pokud jde o finance, počítá se podle Milana Šimonovského převážně s využitím modelu Public Private Partnership, tedy s kombinací veřejných a soukromých zdrojů.

"Celá dálnice byla rozdělena na úseky, které budou zhotovovat jednotlivé firmy, vybrané na základě výběrového řízení v systému partnerství veřejného a soukromého sektoru. Bude se tedy stavět za soukromé peníze. Pouze na tu část okolo Brna, kde se už připravuje zahájení výstavby, jsem dohodl s ministrem financí, že by bylo možné připravit nový zákon o úvěru od Evropské investiční banky. To je zhruba deset miliard korun."

Milan Šimonovský, foto: AutorMilan Šimonovský, foto: Autor Šimonovský tedy hodlá zvolit stejný model, jaký navrhla někdejší Zemanova vláda pro budování ostravské dálnice D 47. Podepsané smlouvy ale vyvolaly takový skandál, že od nich později vláda, v níž už byl Šimonovský, odstoupila. Ministr nyní ubezpečuje, že podobné lapálie se opakovat nebudou. Samotná výstavba by prý neměla razantně omezit provoz na dálnici. Budouvat se bude podle vyjádření ministra na odstavném pruhu. Rozšíření dálnice D1 by nemělo nic bránit ani z územního hlediska. Stavět se totiž bude v ochranném pásmu dálnice. Jenže někteří odborníci se už nechali slyšet, že celý projekt narazí na řadu potíží. Některé připomíná například Jaroslav Heinrich z Centra dopravního výzkumu v Brně.

"Řada obcí na trase bude protestovat proti rozšíření dálnice ve směru, který by přibližoval dálnici k obytnému území. Obce se budou snažit všestranně stavbu oddálit nebo zkomplikovat. Po technické stránce je na stavbě celá řada problematických úseků, které byly velmi obtížně řešitelné už při výstavbě dálnice v sedmdesátých letech. Nepochybně to bude docela slušný technický oříšek."

31-08-2005