Povolební jednání, prezident a komunisté

17-07-2006

Prezident Václav Klaus minulý týden vstoupil do povolebních vyjednávání a sešel se s předsedy parlamentních stran. Poprvé v historii České republiky tak došlo k separátní schůzce hlavy státu s předsedou KSČM. O těchto tématech si s politologem Janem Burešem povídala Martina Lustigová.

Václav Klaus a Vojtěch Filip, foto: ČTKVáclav Klaus a Vojtěch Filip, foto: ČTK Vstoupil prezident Václav Klaus do jednání ve správnou chvíli a správným způsobem?

"Role prezidenta Klause je samozřejmě klíčová, protože on je tím, kdo nakonec bude vybírat premiéra nebo kandidáta na premiéra. Myslím, že nebylo úplně šťastné už těsně po volbách, kdy prezident republiky, aniž by byly přesně dopočítány výsledky voleb, slíbil, že pověří Mirka Topolánka sestavením vlády a označil ODS za jednoznačného vítěze. Pak se dá trošku za určitou chybu vidět to, že Václav Klaus slíbil, že i napodruhé by byl jmenován premiérem Mirek Topolánek. To samozřejmě vedlo ke komplikaci ve vztahu k sociální demokracii, protože sociální demokracie se díky tomuto rozhodnutí Václava Klause v podstatě přimknula k myšlence, že musí za každou cenu vybojovat křeslo předsedy sněmovny. V této chvíli, když se uskutečnila jednání prezidenta republiky s těmi pěti lídry, jsem očekával, že prezident Klaus přijde s nějakým konkrétním návrhem, jak by bylo možné tu situaci řešit. To se zatím nestalo. Prezident vlastně pouze prodloužil lhůtu pro Mirka Topolánka ještě o tři týdny. Je samozřejmě otázka, co nevíme - co bylo na těch jednáních řečeno, jaké možné varianty se tam probíraly, případně jakým by prezident Klaus dával přednost. Ale myslím, že je zřejmé, že prezident republiky bude preferovat vytvoření stabilní vládní většiny."

Prezident také poprvé jednal separátně s komunistickým předsedou Vojtěchem Filipem. Vypovídá to o něčem?

"Já myslím, že to vypovídá o tom, že prezident republiky vnímá realitu, že komunistická strana hraje poměrně významnou roli v rámci Poslanecké sněmovny a není možné v tuto chvíli, kdy je situace patová, tuto stranu nijak obcházet. Samozřejmě i to, že ostatní politické strany začínají vyjednávat i s komunistickou stranou, svědčí o tom, že takový ten jednoduchý antikomunismus je skutečně předvolební účelová rétorika, ale že politici si uvědomují, že zrovna ve chvílích, kdy je situace naprosto nerozhodná a zdá se být zcela zablokovaná, je prostě potřeba vyjednávat opravdu s každým, protože samozřejmě i ze strany komunistické strany mohou přicházet racionální a vstřícné návrhy."

17-07-2006