Praha se kvůli pivu vzepřela Bruselu

29-11-2006

Česko uplatnilo v Bruselu právo veta. Zamítlo návrh na zvýšení spotřební daně z piva. Zůstalo přitom bez podpory očekávaných spojenců. Praha ale tvrdí, že jde o principiální otázku. Někteří odborníci na druhou stranu vyjadřují jisté pochybnosti. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Vlastimil Tlustý (vpravo) předal sud piva finskému kolegovi Eeru Heinäluomovi jako poděkování za snahu Finů při jednání o zvýšení daně, foto: ČTKVlastimil Tlustý (vpravo) předal sud piva finskému kolegovi Eeru Heinäluomovi jako poděkování za snahu Finů při jednání o zvýšení daně, foto: ČTK Česko se už před několika měsíci postavilo v Evropské unii do čela boje proti pokusům zvýšit minimální spotřební daň na pivo. Praha se dokonce pokoušela vytvořit jakousi pivní alianci. Počítala v ní s účastí především mocného spojence Německa. Berlín také opakovaně vyslovil nad plány Bruselu silnou nelibost. Evropská komise totiž původně navrhovala zvýšení minimální spotřební daně na pivo o 31 procent. Po vlně nesouhlasu ale padl nový návrh. Zvýšit daň jen o 4,5 procenta. A všichni potenciální spojenci, včetně Německa, odpadli. Přitom daň ve výši 4,5 procenta by se Česka vůbec nedotkla, protože už nyní u nás platí vyšší minimální spotřební daň na pivo, než v unii. Praze se ale také nelíbilo, že součástí návrhu bylo automatické zvyšování daně každé tři roky. Ministr financí Vlastimil Tlustý, který v úterý v Bruselu návrh vetoval, prohlásil, že Češi nemohou připustit znevýhodnění piva do budoucna, protože pivo je český národní produkt, součást národní kultury, součást jídla. Čeští pivovarníci vysoce oceňují přístup vlády. Radiu Praha to potvrdil například Stanislav Bernard, spolumajitel známého rodinného pivovaru Bernard v Humpolci.

"Jsem především rád, že se po delším čase dokázala Česká republika poměrně zcela jasně vyjádřit, že dokázala vyjádřit vlastní názor a použila svého práva veta."

Stanislav Bernard odmítá i tvrzení, že zvýšení daně o 4,5 procenta by se České republiky nikterak nedotklo.

"Ale o to tady přece ani náhodou nejde! Tady jde o samotný princip. Jsem bytostně přesvědčen, že páni úředníci v Bruselu by se měli zabývat tím, aby Evropská unie fungovala na těch principech, kvůli kterým vůbec vznikla. To znamená volný pohyb zboží a pracovních sil. Měla by se zabývat výkonností celé unie a její ekonomiky a ne zvyšováním spotřební daně u piva."

Praha měla navíc v rukou silný argument. Proč je vůbec stanovena nějaká minimální úroveň spotřební daně na pivo? Vždyť na víno, které se v jiných zemích konzumuje stejně tradičně jako u nás pivo, žádná daň není.

"Podívejte se na ten kontrast s vínem. Víno má nulovou spotřební daň. Tam je jasný lobbing jižních vinařských zemí. U piva se má zvyšovat minimální sazba spotřební daně. Kde je nějaká logika?"

Ozývají se ale také hlasy, že Česko nemuselo tak silně bouchnout do stolu kvůli takové v podstatě maličkosti. Například bývalý evropský komisař Pavel Telička si myslí, že Praha mohla klidně přistoupit na kompromis: nechat zvýšit daň o 4,5 procenta a zablokovat teprve návrh na automatické zvyšování daně každé tři roky. Podle Teličky to nyní vypadá tak, že si země neumí stanovit skutečné priority při jednáních v Bruselu.

"Pokud ostatní členské státy uvidí, že někdo si ty priority neumí pořádně nastavit, tak taková země se svým způsobem marginalizuje. A není důvod pro ostatní vycházet takové zemi vstříc u otázek, které mohou být skutečně zásadní."

Ani bývalý šéf poradního týmu ministra Tlustého Miroslav Zámečník si nemyslí, že by Česko svým vetem něco vydělalo. Chápe ale postoj ministra Tlustého.

"Pro českou ekonomiku to nemá žádný materiální dopad. Je to prostě jedna fajnová ekonomická záležitost, kde říkám, že pan ministr Tlustý má pravdu."

Pivovarník Stanislav Bernard pohlíží na celou kauzu samozřejmě očima podnikatele. A na adresu Bruselu si neodpustí ještě jednu poznámku.

"Aktivity bruselských úředníků mě v mnohém, skutečně v mnohém, připomínají aktivity bývalé RVHP."

29-11-2006