Praha se opět zapsala do historie astronomie

28-08-2006

Praha byla v uplynulých dvou týdnech hlavním městem světové astronomie. Za účasti více než 2500 vědců ze 75 zemí zde probíhal kongres Mezinárodní astronomické unie. Bývá pravidlem, že na každém kongresu vystoupí vědci s nějakým novým zásadním poznatkem či objevem, který ocení především odborníci. Nejinak tomu bylo i letos v Praze. Tentokrát se ale k českému hlavnímu městu upnuly také zraky světové veřejnosti. Dění na kongresu sledoval Zdeněk Vališ.

Richard Binzel, foto: autorRichard Binzel, foto: autor K hlavním závěrům pražského kongresu patří definice pojmu planeta ve sluneční soustavě. Nebylo to přitom vůbec jednoduché rozhodnutí. O tom, co je a co není planeta, probíhala mezi odborníky bouřlivá diskuse řadu let.

"Když se profesor zeptá třiceti svých studentů na definici planety, dostane třicet různých odpovědí. Když se zeptáte třiceti astronomů, dostanete víc než třicet odpovědí."

Říká Richard Binzel z Technologického institutu v Massachusetts, člen tzv. planetární komise. Ještě v průběhu kongresu počítal návrh komise, že počet planet se zvýší z devíti na dvanáct. Nakonec ale delegáti velkou většinou naopak snížili počet planet na osm. Ze seznamu tedy zmizelo Pluto, které bylo zařazeno do nové kategorie tzv. trpasličích planet. Richard Binzel to komentoval slovy. Jan Palouš, foto: autorJan Palouš, foto: autor

"Dnešek je historickým dnem. Je to poprvé po tisíciletích, kdy byla skutečně vědecky definována planeta."

Ne všichni vědci ale považují novou definici planet za něco historicky přelomového. Například astrofyzik Jiří Grygar soudí, že jde jen o terminologickou záležitost.

"Myslím, že s pokrokem astronomie to má společného jen to, že jsme zjistili, že planety jsou pestřejší ve svém projevu, než se zdálo dříve. A to byl důvod, proč se musely zavést nové definice."

Právě kvůli atraktivní debatě o vyřazení Pluta ze seznamu "seriózních" nezpochybnitelných planet zůstaly většinou stranou zájmu médií skutečně nové vědecké poznatky. Katherine Cesarsky, foto: autorKatherine Cesarsky, foto: autor Tým odborníků z Univerzity v Britské Kolumbii například informoval na kongresu o objevu, díky kterému by se vědci měli přiblížit k určení stáří několika prvních generací hvězd, které vznikly po "Velkém třesku". Vznik hvězd a jejich evoluce, byly vůbec velkými tématy pražského setkání. Stejně tak podle odborníků rozšířil kongres poznatky o tzv. velmi vzdáleném vesmíru, kde lze pozorovat ranná stádia vývoje vesmíru, vývoje galaxií či vznik prvních černých děr. Jiné výsledky, které odborníky ohromily, se týkaly třeba výzkumu našeho Slunce, tedy jeho nitra, a to pomocí helioseismologie, což je něco jako studium nitra Země pomocí zemětřesení. Otázku, zda vejde pražský kongres do historie i něčím mnohem podstatnějším, než jen definicí planet, samozřejmě zodpoví až budoucnost. Předseda národního organizačního týmu kongresu profesor Jan Palouš je ale s jeho průběhem a dosaženými výsledky velmi spokojený.

"Myslím, že Praha se skutečně zapíše do dějin. Stali jsme se na určitou dobu Mekkou světové astronomie. Zájem světové veřejnosti je opravdu obdivuhodný."

Slovy chvály na adresu českých astronomů v roli organizátorů kongresu nešetřila nově zvolená prezidentka Mezinárodní astronomické unie, profesorka Katherine Cesarsky. Jiří Grygar, foto: autorJiří Grygar, foto: autor

"Kongres byl výborně organizovaný, město bylo báječné. Myslím, že zůstane v historii, jako dosud nejlepší valné shromáždění, jaké jsme měli. Chci zdůraznit, že nejde o formální poděkování."

Na jasném kongresovém nebi se ale přece jen objevil mráček. Vrcholnou astronomickou událost roku, která ve světě zviditelnila Českou republiku i Prahu, zcela ignorovali čeští politici. Těm nestálo za to, aby se dostavili na slavnostní zahájení kongresu, ačkoli byli pozváni. Podle Jiřího Grygara takový přístup nemá ve světě obdoby.

"Nechápu to. Myslím, že je to svým způsobem špatná vizitka naší země. Právě od zahraničních účastníků jsem kvůli tomu slyšel dost velkou kritiku. Oni jsou zvyklí, že kongresy bývají vždy po třech letech, a to dokonce vždy v jiném světadílu. A z hlediska politického zaštítění kongresu nepřipadá v úvahu, že by nepřišli nejvyšší představitelé dané země. V tomto ohledu jsme opravdu zvláštní skanzen. Jinak to nedovedu nazvat."

28-08-2006