Pražská Kampa nabízí Zelené trhy s biopotravinami

01-08-2012

I pražská Kampa se stává místem, kde si Pražané a návštěvníci hlavního města mohou nakoupit čerstvou zeleninu a pochutnat si na různých specialitách. Nedávné francouzské trhy zde například nabízely pravé šampaňské, šneky a ústřice. Tentokrát zde vyrostly stánky s českými biopotravinami. Chtějí alespoň zčásti konkurovat oblíbeným farmářským trhům, které se však podle producentů biopotravin odchýlily od svého původního záměru. Jak se vůbec v Česku biopotravinám a jejich výrobcům daří?

Okurky, salát nebo zelí z podhůří Orlických hor, ovčí sýry z Broumovska, domácí kančí salám oceněný jako Česká biopotravina roku nebo biovína z Kutné Hory - to vše v těchto dnech nabízí Zelený trh na pražské Kampě, v těsném sousedství Karlova mostu:

"Až do 15. srpna Pražané mají možnost se s tímto trhem seznámit. Je to vlastně kombinace toho, jak udělat trh zajímavý, nikoliv s patosem tradičních volánků, ale udělat ho v r. 2012 tak, aby byl svěží, dokázal lidi dovádět na náměstí, ale aby to zároveň nebylo jen formálně zajímavé,"

vysvětluje Lukáš Otevřel z pořadatelské společnosti Zelené trhy. Tento trh by se podle něj měl odlišovat od rozšířených farmářských trhů:

"Tady už obecně k farmářským trhům začíná panovat stále větší nedůvěra a my se snažíme alespoň takto certifikovat veškerou produkci."

Na farmářských trzích, které v Praze a dalších městech začínaly zhruba před třemi lety právě s myšlenkou, že nabídnou prostor pro české farmáře a výrobce biopotravin, se dnes často prodává zelenina z Maďarska, polské ovoce nebo dokonce výrobky z velkých pekáren, vydávané za domácí pečivo. To kritizuje farmář Miloš Kurka z Rychnova nad Kněžnou:

"Nám jako ekologickým zemědělcům ty trhy moc nepomohly. Spíš nám uškodily."

Právě to chtějí Zelené trhy napravit. Chtějí také ukázat, že biopotraviny nemusejí být až čtyřikrát dražší, než běžně dostupné potraviny. Spojily se proto se svazem producentů biopotravin Pro - bio, který zastupuje více než šest set ekologickým farmářů:

"Vždy je lepší, když ten sedlák, který tu to zboží má, k tomu řekne, odkud pochází, jakým způsobem se pěstuje. Proč teď třeba nejsou rajčata? Já chápu, že pro mnoho lidí to, že v červenci nejsou rajčata, může být zarážející, ale prostě nevyrostla. Proč třeba nebyly jahody? Protože prostě pomrzly. To se stává,"

říká manažerka svazu Pro - bio Kateřina Nesrstová. Biofarmářům a jejich výrobkům uděluje svaz svůj certifikát a speciální nálepku:

"To, že to má nálepku bio, je záruka kvality a záruka toho, že ten produkt je skutečně certifikovaný. Že je té nejvyšší jakosti, že nejsou používána žádná průmyslová hnojiva, žádné herbicidy, pesticidy a tak dále."

Právě tak už víc jak deset let hospodaří Miloš Kurka:

"Já jsem první pozemek zařazoval do ekologie v r. 1998. Spíš to byly ze začátku takové pokusy."

Dnes se s rodinou stará o šestihektarové zahradnictví, kde pěstuje na dvacet druhů zeleniny v biokvalitě.

"Trošku bojuji s tím, že potřebuji pracovat na poli, a pak se vlastně věnovat marketingu nebo osvětě."

Monika Menšíková byla původně stavařka. Dnes s manželem, bývalým učitelem, chovají na farmě v Šonově u Broumova stovky ovcí:

"Máme rodinnou farmu. Dnes už máme 170 hektarů, a abychom se trošku uživili, tak i s jehňaty jsme měli letos 554 ovcí. Když člověk pracuje od rána do večera, tak se daří vcelku slušně."

Na pražských Zelených trzích se v příštích dvou týdnech vystřídají biofarmáři z celé republiky. Je připraven i večerní program, například promítání dokumentů v improvizovaném kině Bio-illusion.

01-08-2012