Před 220 lety se narodila autorka slavné kuchařky Magdalena Dobromila Rettigová

Foto: Daniela Lazarová
0:00
/
0:00

Když se řekne Magdalena Dobromila Rettigová, vybaví se každému kuchařka a slova z jejich receptů: vraž do toho 12 vajec. Málokdo však ví, že byla velkou vlastenkou a spisovatelkou. Od narození Magdaleny Dobromily Rettigové uplynulo už 220 let a její osobnost si teď připomíná i Národní muzeum. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Foto: Daniela Lazarová
Magdalena Dobromila Rettigová neměla příliš šťastné dětství. Otec brzy zemřel a od osmi let se starala o domácnost a pomáhala matce vydělávat na živobytí. Vzpomíná na ni i ve svém životopisu.

"Od mého pátého roku nepletla pro mne ani oka, neboť mi k pátým narozeninám darovala šest párů nových punčoch, velké přadeno příze a jehlice se slovy: co si napříště upleteš, budeš mít. Jsi už dost velká, abys mohla plést sama pro sebe. I za to děkuji matce ještě nyní, neboť jsem se tím naučila vytrvalé píli, která mi ještě nyní vlastní."

Právě životopis nejvíce přiblížil osobnost Magdaleny Dobromily Rettigové autorce výstavy Monice Koldové. I pro ni znamenala dřív Rettigová jen kuchařku, která ležela na polici a nic ji nelákalo ji otevřít.

"Pro nás se to zúžilo opravdu pouze na tu domácí kuchařku, ale ona se k tomu dostala až později, až když zjistila, že lidem stále ještě více chutná dobrý oběd, než pěkná báseň, kterým se věnovala dříve. Ona se věnovala také sbírání kamenů, výchově dívek, překládala i práce z němčiny. Opravdu se věnovala široce vlastenecké práci."

K lásce k českému jazyku ji přivedl manžel. Magdalena Dobromila Rettigová je také jedna z prvních českých spisovatelek. Psala hlavně romantické příběhy se složitým dějem. Dnešního čtenáře by zřejmě neuspokojily, ale tehdy měly její romány úspěch. Soudí se, že Magdalena Dobromila Rettigová je i autorkou textu písně O jablíčkách, která vyšla poprvé roku 1820 jako báseň.

Foto: Daniela Lazarová
Manželé Rettigovi měli šest dětí, z nichž tři se dožily dospělosti a každé si zvolilo naprosto odlišnou životní dráhu. Nejstarší dcera se stala slavnou operní zpěvačkou, první syn tiskařem v Miláně a druhý učitelem. Magdalena Dobromila Rettigová však své manželství v životopise příliš dobře nehodnotila.

"Její pozdější názory na manželství byly řekněme až drastické. Píše, že kdyby znovu byla dvacetileté děvče, raději by se ze skály vrhla, než do manželství vešla, byť bylo jejich manželství považováno za velmi idylické a spíše tedy jí vedené, než jejím mužem. On jí nijak nebránil, naopak spíše podporoval ve veškerých vlasteneckých činnostech. Mně velice zaujal památník, ne přímo její, ale jejího muže, který kreslil velmi hezké krajiny, takové romantické, on dělal i návrhy na spis jejích prací. Portrétoval sebe i své děti, ale bohužel nikdy nenakreslil Magdalenu Dobromilu Rettigovou."

Její život inspiroval například Aloise Jiráska, který v Litomyšli zastihl její pamětníky a žačky a napsal veselohru Magdalena Dobromila Rettigová. I když byly její zájmy různorodé, přesto už zřejmě napořád zůstane v povědomí národa jako autorka nejslavnější české kuchařky, díky níž šířila mezi ženami český jazyk. O kuchařku je dodnes zájem a loni došlo k dalšímu vydání.