Prezident Klaus odhalil v Mělníku památník Janu Palachovi

Foto: Carlos Ferrer

Série akcí, kterými si lidé připomněli letošní 40. výročí sebeupálení Jana Palacha, vyvrcholila toto pondělí v Mělníku. Přesně 40 let poté, co Palach v pražské nemocnici zemřel, odhalil prezident Václav Klaus před budovou mělnického gymnázia jeho památník. Autorem sochy, připomínající muže v plamenech, je francouzský sochař maďarského původu András Beck. Na své umístění na veřejném prostranství čekala plastika 40 let.

Václav Klaus před novým památníkem Jana Palacha v Mělníku,  foto: Carlos Ferrer
I dnes je pro nás Palachova oběť výzvou k tomu, abychom odmítli jakékoli pošlapání národní suverenity, řekl Václav Klaus:

"Již čtyřicet let se každý z nás musí s touto výzvou vyrovnávat. Musí se zamýšlet nad tím, jak se bude on sám za sebe a za jakou cenu distancovat od jakékoli formy diktatury."

Foto: Carlos Ferrer
Palach se podle něj neupálil "jen" na protest proti sovětské okupaci, ale především proti tomu, jak se československá veřejnost začala s okupací smiřovat. Proti tomu, že přijala na první pohled méně brutální, ale o to účinnější formu okupace, kdy zájmy okupantů hájili domácí vykonavatelé moci.

Místo v mělnických Jungmannových sadech, kde byla Pocta Janu Palachovi odhalena, nebylo vybráno náhodou.

"Po tři roky chodil po protějším chodníku do mělnického gymnázia,"

vysvětlil starosta Mělníka Miroslav Neumann. Mělnická radnice o Beckův památník projevila velký zájem poté, co jeho instalaci před časem odmítla Praha. András Beck přitom Poctu Janu Palachovi vytvořil už v roce 1969 a velmi stál o to, aby byla umístěna právě v Česku. Na její realizaci nakonec přispěla i Francie. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti francouzského ministerstva zahraničí Bruno Le Maira je vzpomínka na Palacha ve Francii stále velmi silná:

Foto: Carlos Ferrer
"My nesmíme nikdy zapomenout, že Evropa nebo její část vznikla díky odporu pro totalitarismu a komunismu. A to nás bude určitě inspirovat i v budoucnu."

Foto: Carlos Ferrer
Podle českého velvyslance v Paříži Pavla Fischera Francouze zasáhla už srpnová sovětská okupace Československa.

"Potom ten krok Jana Palacha vyburcoval místní umělce a politiky velmi zásadním způsobem. A právě András Beck jakožto emigrant z Budapešti to vnímal zvlášť silně."

Odhalení jeho Pocty Janu Palachovi se kromě Václava Klause a francouzských státníků a diplomatů zúčastnili i předseda Senátu Přemysl Sobotka, vicepremiér pro záležitosti Evropské unie Alexandr Vondra nebo středočeský hejtman David Rath. Na prostranství před mělnickým gymnáziem však přišly i stovky občanů. Byla mezi nimi i přímá pamětnice Palachova činu:

"Před čtyřiceti lety, v den, kdy zemřel Jan Palach, šli studenti Prahou. A já jsem v té době byla studentka vysoké školy, takže na to mám velmi osobní vzpomínku. A jsem moc ráda, že ten pomník je tady v Mělníku."

Celých dvacet let po Palachově sebeupálení lidé pochybovali, zda jeho oběť měla vůbec smysl. Palachův týden v lednu 1989, který zahájil občanský protest proti komunistickému režimu, ukázal, že ano. A co si o jeho činu myslí dnešní studenti z mělnického gymnázia? Za všechny šestnáctiletá Tereza Stiblingová:

"Vlastně upozornil na to, že nesouhlasí s režimem. Myslím si ale, že dneska by nebyl nikdo tak odvážný, aby něco takového udělal."