Prezidentští kandidáti shrnuli své priority

Václav Klaus a Jan Sokol, foto: ČTK

Před prvním kolem třetí volby prezidenta oba kandidáti - Jan Sokol i Václav Klaus - využili možnosti předstoupit před zákonodárce s vlastní představou toho, jaké hodnoty by ve funkci hlavy státu preferovali.

Jako první vystoupil rozhodnutím losu Sokol,  foto: ČTK
Jako první vystoupil rozhodnutím losu Sokol, který se nepřímo vyhranil vůči svému protikandidátovi. Konstatoval, že už skončila 90. léta, doba zakladatelských postav státu. Právě mezi ně patří i Václav Klaus. "Fungování dospělé, tj. instituční demokracie, se hodně liší od zakladatelských dob. Vyžaduje jiné schopnosti a možná i jiné lidi. Na prvním místě otevřené, schopné komunikovat, spolupracovat, naslouchat jiným názorům. Méně oddané určitým myšlenkovým schématům nebo ideologiím, zato schopné pohybovat se ve světě, který se rychle mění. Reagovat na nečekané podněty a zachycovat nové možnosti. Na to totiž neexistuje žádný hotový recept a odpověď se vždycky musí teprve hledat."

Vysokoškolského profesora filozofie nechtějí na Hradě především komunisté. Sokol připomněl, že je křesťanem, rozhodně se však distancoval od klerikalismu: "Jsem křesťan, ale zároveň rozhodný odpůrce politického klerikalismu. A vždycky jsem zastával názor, že církve by se měly od státu férovým způsobem oddělit." Vyjádřil se také k dalším výhradám vůči své osobě: "Žil jsem v různých vrstvách této společnosti a rozumím jí nejen jako vnější pozorovatel. Nejsem od života odtržený akademik, jak si mne možná někteří představují. Právě pestrá životní zkušenost mne naučila, že rozhovor může předejít mnoha chybám."

Jan Sokol,  foto: ČTK
Sokol zákonodárcům nastínil svůj názor na vykonávání funkce prezidenta. Hlava státu podle něj nemá ovlivňovat výsledky voleb, běžné rozhodování má přenechat vládě. Milosti by podle něj měl udělovat jen zcela výjimečně: "Také udílení milosti chápu jako výjimečné opatření ve výjimečných případech. Chtěl bych se za to velmi přičinit, aby milostí bylo třeba co nejméně. Politik totiž nemá moralizovat, nýbrž podporovat občanskou mravnost nástroji práva."

Klaus, matador letošních prezidentských voleb, prohlásil, že si připadá jako v pohádce: "Připadám si trochu jako v pohádce. Kdo v ní chce uspět, kdo chce zvítězit, obvykle musí splnit tři úkoly, jejichž obtížnost narůstá."

Václav Klaus,  foto: ČTK
Jednašedesátiletý čestný předseda ODS hovořil o ideálech, které podle něj mohou zaručit dobrou budoucnost České republiky. Stát by podle něj měl garantovat dodržování lidských práv, jeho občané by měli spoléhat na vlastní síly a nepodléhat závisti. Muž, který ztělesňuje nástup individualistické tržní ekonomiky na začátku 90. let nezapomněl na sociální aspekt lidského soužití: "Pomáhejme si. Individuálně formou charity a kolektivně formou sociální politiky. Ani ten nejslabší z nás nesmí mít pocit, že jsme na něj zapomněli. Ale nečiňme tak za cenu vymazávání přirozených lidských rozdílů, protože tím bychom umrtvovali všechno živé."

Klaus varoval před nesvorností a zdůraznil, že jen tvořivá spolupráce deseti milionů občanů republiky může zaručit lepší budoucnost pro další generace. "Demokracii musíme ctít a pečovat o ni. Ze všech nebezpečí, kterým čelíme, nás může nejvíce ohrozit naše nesvornost. Pěstujme atmosféru čestného soupeření, nikoli nepřátelství, atmosféru vzájemného naslouchání, nikoli předpojatého odsuzování, atmosféru uvědomělého hledání společné odpovědnosti za naši zemi."

Kandidát ODS soudí, že i blížící se členství České republiky v EU je příležitostí k obhajobě skutečných zájmů země a nemá být omezeno na spor o peníze a výši dotací. Po kandidátských projevech se vystřídalo několik řečníků, kteří obhajovali Sokola či Klause.