Přináší volební kampaň něco nového?

22-05-2006

Předvolební kampaň je v plném proudu. Zjišťovali jsme, jak se politická scéna za čtyři roky posunula a zda kampaň tentokrát přináší nějaká nová témata.

Dva ze čtyř námi oslovených politologů se domnívají, že předvolební kampaň přináší do centra pozornosti nová témata, další dva zase tvrdí, že nikoliv. Nicméně shoda mezi nimi panuje v tom, že na prvním místě jsou peníze: daně, důchody a případně sociální dávky.

"Myslím, že se to prostě nemění, že ta témata - důchodová reforma, zdravotnictví, to jsou všechno témata téměř starobylá, ještě za Klausovy vlády že už se o nich začalo mluvit," tvrdí například Zdeněk Zbořil z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj se ale už v těch tématech, například pokud jde o důchodovou reformu, neorientují ani vzdělaní lidé. I proto podle něj nakonec nerozhodnou věcné otázky, ale události téměř z okraje politického dění. "Čím blíž ke dni voleb, tím větší míra iracionality v rozhodování. Těch 45 procent, co nechce jít k volbám, se mohou rozhodnout pod vlivem třeba zbití Kateřiny Jacques, Mackovy facky, těch rozhodnutí o národním fotbalovém stadionu... Takové ty jakoby na okraji politiky existující věci to mohou ovlivnit"

"Já se obávám, že tahle kampaň nová témata nepřináší," přidává se i politolog Lukáš Valeš z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. "Jsou to první, i když to tak možná nevypadá, první poklidné volby za těch sedmnáct let od listopadu 89," tvrdí Valeš a vysvětluje, že předchozí kampaň byla ještě o tom, jaké bude další směřování České republiky, včetně například podmínek, za jakých země vstoupí do Evropské unie:

"Sice jakoby tady nová témata byla, především témata v daňové oblasti, ale nezdá se mi, že by ty programové rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami byly tak výrazné. Když se porovnáme jednotlivé volební programy, tak se mi vůbec nezdá, že ty strany se liší především v tom, kam ta země má dál směřovat."

Jinak se na věc dívá vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Lebeda. Podle něj je současná volební kampaň, jiná, zejména věcnější, než ty předešlé. "Většina těch témat, které dneska jsou ve volbách formulovány, tak jsou svým způsobem témata nová, protože v minulosti ty kampaně zdaleka nebyly tak věcné." Na otázku, zda jde opravdu o kvalitativní změnu, nebo spíš jen o jinou formy předvolební prezentace, Tomáš Lebeda odpovídá:

"Já se domnívám, že částečně se jedná o kvalitativní změnu. Neříkám, že ty konkrétní sliby jsou naplnitelné, naopak. Já už jsem dříve označil tuto kampaň jako kampaň nereálných slibů. Ale na druhou strany věcné sliby jsou kontrolovatelné. A v tom bych viděl ten kvalitativní posun do budoucna. Protože za konkrétní sliby potom strany mohou být voliči kontrolovány a mohou potom jim být vystaveny účty."

V zásadě s podobným hodnocením souhlasí i Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze.

"Já bych řekla, že úplně o kvalitativním posunu je asi obtížné hovořit, ale řekla bych, že ta volební kampaň bez ohledu na veškerou její kritičnost a bez ohledu na to, že mnohdy zůstává na povrchu, že mnohem víc se zabývá konkrétními tématy týkajícími se ekonomiky týkajícími se otázek reforem a podobně."

Všichni oslovení si kromě témat daní a důchodů shodně všimli, že na významu nabývají také hodnotová témata, zejména pokud jde o otázky postavení žen ve společnosti, ale také postojů k homosexuálům a podobně. Zároveň se ale politologové více-méně shodli, že ještě nenastala doba, aby by tyto otázky rozhodovaly o volebních výsledcích.

22-05-2006