Reforma zemědělské politiky

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Podpora konkurenceschopnosti a omezení byrokracie, spravedlivé pojetí zemědělské politiky Evropské unie, zvýšení kvality života na venkově a narovnání vlastnických vztahů k půdě, v ideálním případě do roku 2011. To by měly být podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče hlavní obrysy chystané reformy zemědělské politiky.

Foto: ČTK
Připravovaná vládní reforma má mít čtyři pilíře: zlepšení kvality života na venkově, podpora podnikání v zemědělském sektoru, přezkoumání efektivity společné zemědělské politiky a narovnání vlastnických vztahů k půdě. Podle ministra Gandaloviče se ani za 18 let nepodařilo narovnat veškeré vlastnické vztahy v zemědělství, a proto by teď chtěl zákonem řešit případy těch lidí, kteří často nedobrovolně odevzdali majetek někdejším družstvům a stále se nedočkali vyrovnání:

"To by byla úprava, která by ukončila veškeré tyto trvající spory a zabránila by tomu, aby se tyto spory mohly přelít někam, například k mezinárodním soudům."

Ministra zemědělství Petr Gandalovič  (vpravo),  foto: ČTK
Podle premiéra Mirka Topolánka má majetek lidí, kteří mají své právoplatné podíly v transformovaných zemědělských podnicích, hodnotu před 10 miliard korun a týká se zhruba jednoho sta tisíc osob:

"My jsme přišli se zákonem, který by měl dokončit tu reformu narovnání vlastnických vztahů. A je jenom na Poslanecké sněmovně, protože v Senátu nemám pocit, že by to neprošlo, abychom dokončili ten problém vlastnických vztahů, který nikdy po roce 89 ukončen nebyl."

Se zákonem ale nesouhlasí opozice. Podle šéfa poslanců ČSSD Michala Haška stáli na začátku problému občanští demokraté:

Mirek Topolánek  (druhý zprava) s Petrem Gandalovičem  (třetí zprava) na soukromé farmě při tiskové konferenci k reformě zemědělské politiky,  foto: ČTK
"Na začátku transformačního procesu stojí legislativní předloha, která má v odborné veřejnosti mediální zkratku tří "T". Ta zkratka, to jsou příjmení tří poslanců ODS, kteří na začátku devadesátých let navrhli tak špatnou legislativu, že do dneška musíme řešit následky. Já jsem pro, když mě pan ministr Gandalovič osloví, že chce řešit ty věci, chce je řešit rozumně."

Ministr Gandalovič má jasno v tom, kdo by oněch více než 10 miliard korun měl zaplatit:

Mirek Topolánek  (uprostřed) s Petrem Gandalovičem  (vlevo),  foto: ČTK
"Měly by to zaplatit ty společnosti hospodařící s majetkem, který byl z původních zemědělských družstev převeden. My samozřejmě v tom zákoně bereme v úvahu to, že tuto částku není možné vyplatit okamžitě. Je tam povinnost oprávněné osoby akceptovat pětileté splátkové období, to znamená tuto částku musíme rozložit na pět let."

Podle agrárního analytika Petra Havla přišla vláda s reformou pozdě. Majetkové vztahy podle něj ale pozornost vyžadují:

"Česká republika je v evidenci půdy snad v největším nepořádku na světě. A pokud se týká situace, kdy uživatelská práva jsou nad vlastnickými právy, tak to je něco, co nemá v civilizovaném světě obdoby. Pokud se chceme považovat za součást civilizovaného světa, tak tohle musíme napravit."

Šéf resortu zemědělství se chce zaměřit i na pozemkové úpravy. Řada majitelů totiž nemá na svoji půdu přístup, protože k ní například neexistuje žádná přístupová cesta. Prostor pro navrhovanou reformu není podle ministra Gandaloviče kvůli jednotné evropské zemědělské politice takový, jako v ostatních resortech. V Evropské unii ale podle něj bude nutné zrovnoprávnění starých a nových členských států.