Rozpočet opět oddaluje reformu veřejných financí

Česko má zřejmě nejhorší rozpočet v historii. Tvrdí to skoro všichni analytici a komentátoři. Poslanci při středečním hlasování ve sněmovně v podstatě vytvořili ještě další skrytý deficit, než ten oficiálně deklarovaný. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Rozpočet s deficitem 91 miliard korun byl schválen bez problémů velkou většinou poslanců. Poprvé v historii se ale stalo, že pro rozpočet nezvedl ruku jeho předkladatel - ministr financí. Vlastimil Tlustý se tak připojil k dalším čtyřem poslancům ODS a také k zeleným a komunistům. Nešlo samozřejmě o nějaké ideové spojenectví. Tlustého namíchlo to, že poslanci ve středu sebrali peníze určené na povinné, tzv. mandatorní, výdaje státu, aby si za ně ´postavili pomníčky´ ve svých volebních obvodech, například krytou jízdárnu pro jezdecký klub v Semilech nebo rekonstruované koupaliště v obci Stráň-Květná. Dohromady dávají takové ´pomníčky´ obrovskou sumu, téměř šest a půl miliardy korun. Poslanci si je staví každoročně při schvalování rozpočtu. Jak ale říká hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, letos poprvé jde o nebezpečnější hru.

"V loňských a předchozích případech byly vždy peníze dodatečně rozdávány z určité rezervy, kterou ministerstvo financí k tomuto účelu připravilo. Nešlo proto o faktické zvyšování deficitu, ale pouze o určité přerozdělení v rámci daného rozpočtového rámce. V letošním roce je to jinak. Dodatečné výdaje vznikají krácením mandatorních výdajů, které stejně budou muset být vyplaceny. O to je ta situace v letošním roce horší."

Poslanci zkrátka přesunuli na své ´pomníčky´peníze mimo jiné z kapitoly starobních důvodů, ze zdravotního pojištění a ze splátkového kalendáře státních dluhů. To rozčílilo i premiéra Mirka Topolánka. Mluvil o nestoudnosti a čerpání z položky starobních důchodů označil za morbidní. V uvedených položkách rozpočtu budou tedy peníze chybět. Jelikož se ale musí stejně vyplatit, zvýší se o příslušnou částku minimálně šest a půl miliardy korun schválený deficit rozpočtu. Jak řekl Hospodářským novinám hlavní ekonom HVB Pavel Sobíšek, kdyby se takto choval management soukromé firmy, bude mu hrozit stíhání za porušení povinností při správě cizího majetku. Pavel Mertlík, který také považuje schválený rozpočet za nejhorší v historii ale uvádí, že problém není jen v mandatorních výdajích.

"Jde také o to, že samotný návrh rozpočtu, jak ho připravila vláda, poměrně rychle zvyšuje výdaje i v řadě nemandatorních oblastí. Jsem přesvědčen, že bylo možné připravit návrh rozpočtu o nějakých 30 miliard korun menší, co se rozsahu deficitu týče, aniž by to znamenalo nějaký zásah do fungování státu, aniž by to znamenalo nutnost změny zákonů, které určují mandatorní výdaje."

Přesto jsou mandatorní, zákonné, výdaje tím největším problémem rozpočtu. Jen výdaje za sociální dávky se zvýší o téměř 70 miliard korun. Mají to na svědomí předvolební sliby, od kterých dnes politické strany nechtějí ustoupit. Několik desítek miliard si třeba vyžádá dvojnásobné zvýšení rodičovského příspěvku. Příslušný zákon navržený lidovci získal před letošními volbami podporu všech politických stran. Kvůli zvýšení mandatorních výdajů tak bude mít v příštím roce stát vůbec poprvé méně peněz na investice a běžný provoz. Analytici se v podstatě shodují, že rozpočet ve schválené podobě opět oddaluje nutné reformy veřejných financí. Otázkou je, zda podobu rozpočtu mohl výrazněji ovlivnit ministr Vlastimil Tlustý. Je přece ve funkci teprve tři měsíce. Pavel Mertlík, někdejší ministr financí, soudí, že mohl.

"Zcela určitě ano. Dokládá to i skutečnost, že lidé v jeho okolí, například bývalé šéf jeho poradců pan Zámečník, jednoznačně v médiích hovořili o tom, že připravili návrhy, které znamenaly poměrně razantní snížení deficitu. Zřejmě z politických důvodů to ale nebylo akceptováno."