Samizdat

Národní muzeum v Praze vystavilo několik stovek samizdatů, které pochází z bývalé komunistické východní Evropy. Samizdaty, tedy necenzurované tiskoviny psané na stroji, do České republiky přicestovaly z Německa z Výzkumného ústavu pro východní Evropu v Brémách. Výstavu zahájil prezident České republiky Václav Havel spolu s německým prezidentem Johannesem Rauem. Podrobnosti přinesl Mikuláš Kroupa.

Samizdat

Den před zahájením výstavy dorazily vzácné exponáty z Moskvy. Je to pět tužkou kreslených obrazů zachycujících život v komunistickém lágru na Sibiři. Pochází zhruba ze třicátých let minulého století a jsou skutečně nakresleny neznámým vězněm přímo v táboře.

Václav Havel a Johannes Rau při zahájení výstavy o Samizdatu, Foto: ČTK

V době komunistického režimu ve východní Evropě existoval vedle oficiální, režimem povolené tvorby i takzvaná paralelní kultura. Ta šířila mezi disidenty demokratické myšlenky prostřednictvím literatury a letáků. Mezi samizdaty patří i komunistickým režimem zakázaná výtvarná díla.

Texty byly ručně přepisovány na stroji a všemi možnými způsoby kopírovány. Designér výstavy bývalý maďarský disident Laszló Rajk z Budapeště, který za bývalého komunistického režimu vydával mnoho samizdatů, na zahájení výstavy prohlásil:

"Když se novináři ptali Churchilla během války, co jim může slíbit, odpověděl krev, pot a slzy. Když se mě někdo v době komunismu ptal, co obnáší vydávání samizdatu, odpověděl jsme mu stejně - krev, pot a slzy. Vy tady v Praze víte, proč mluvím o slzách. Proto bych vám rád řekl něco o potu. Když si vezmete sto stránkový samizdat, který jsme vydávali ve dvou tisícovém nákladu, jen těžko dokážete spočítat, kolik stránek, jedna po druhé, muselo projít vašima rukama. Zkoušel jsem to spočítat a vyšlo mi, že těch stránek bylo víc než šest tisíc. Tak to je o potu. Ale jelikož jsme byli mladí, dalo se to zvládnout humorem."

V České republice se vydávání samizdatu nejvíce rozšířilo v sedmdesátých letech. Šířily se takové knihy jako je například Zvířecí farma od Orwella, Pán prstenů od Tolkiena. Z domácí tvorby pak zejména sebrané básně Jaroslava Seiferta, nebo Josefa Topola. K nejznámějším samizdatovým vydáním patří divadelní hry dnešního prezidenta České republiky Václava Havla.

Jedním z českých vydavatelů samizdatu byl i Vilém Prečan, který na konci sedmdesátých let emigroval do západního Německa.

"Ta výstava ukazuje na těchto samizdatech urputný boj za svobodu. Ukazuje, že občanské iniciativy, skupina za lidský práva umí mezi sebou komunikovat. To považuji za nejdůležitější."

Výstavu v Národním muzeu v Praze provází i doprovodný program. Beseda s disidenty z Maďarska, bývalého Sovětského svazu a Československa. Výstava potrvá do 25. srpna.