Senátor Oberfalzer: zvolení Radka Johna zvýší nestabilitu ve vládní koalici

25-05-2011

Znovuzvolení Radka Johna do čela Věcí veřejných může změnit poměry ve vládní koalici. John minulý týden opustil post místopředsedy vlády pro boj s korupcí a jako jediný z předsedů vládních stran nemá nyní žádné angažmá v kabinetu Petra Nečase. Dal také najevo, že jeho strana přitvrdí v prosazování svých priorit. Za Věcmi veřejnými se přitom z posledních týdnů táhne série politických skandálů, kterou odstartovaly články v novinách a které tuto stranu připravily o přízeň voličů. Podle současných průzkumů je hluboko pod hranicí volitelnosti do parlamentu. Milena Štráfeldová se zeptala, jak volbu Radka Johna hodnotí z tohoto pohledu senátor ODS a předseda senátní komise pro sdělovací prostředky Jiří Oberfalzer. Přinese tedy znovuzvolení Radka Johna nějaké větší změny do vlády pravicového kabinetu?

"Já myslím, že ano, i když to není žádné zvláštní překvapení. Už z těch prohlášení po volbě lze soudit, že nově zvolený předseda bude mít zájem vyhraňovat postoje Věcí veřejných, aby řekněme získal sympatie veřejnosti k jejich tématům, a tudíž k jejich politické straně. Myslím si, že to přinese do koalice tradiční nestabilitu."

Radek John už prohlásil, že Věci veřejné chtějí být sociální pojistkou ve vládních reformách. Jak se to projeví? Podaří se vůbec vládní reformy přijmout v podobě, v jaké zatím byly zpracovány?

"Já myslím, že se to projeví tak, jak se to zatím jevilo vždycky. Všechny uzavřené dohody jsou znovu revidovány a zpochybňovány. Myslím si, že z takového výroku je zřejmé, že Věci veřejné začnou hledat svoji podporu více nalevo. A populární, nemám-li říct populistické ohledy, budou asi tím nástrojem, jak zalovit v levicovém voličstvu."

Jak silné jsou tudíž v ODS hlasy, že by třeba bylo lepší mít menšinovou vládu, pouze s podporou Věcí veřejných?

"Řekl bych, že v členské základně jsou velmi silné, čím se ale dostáváme výše, tak slábnou. Z pragmatických důvodů, protože pak vláda už bude úplně závislá na nechci říct rozmaru, ale na momentálním zájmu Věcí veřejných. Dokud jsou členy vlády, tak přeci jenom lze získávat nějaké kompromisy jednodušším způsobem. Pokud budou mimo, tak už to bude vysloveně jako v římské aréně,. jak se zrovna císař vyspí..."

Radek John, foto: ČTKRadek John, foto: ČTK Vraťme se teď k médiím. Vlastně to byla právě média, která stála u zrodu nebo na samém začátku všech velkých kauz poslední doby, ať to byla kauza Drobil, Promopro, celá série skandálů kolem Věcí veřejných. Hrají podle vašeho názoru média stále ještě roli "hlídacího psa demokracie", nebo si už hrají nějakou svou vlastní hru? Překročila média už určitou hranici a vstoupila někam, kde už je jen čistá politika?

"Já v tomto směru možná nejsem úplně příslušníkem masového názoru na to, co média smějí a nesmějí zveřejňovat. Já jsem liberál, a je mi blízké to americké /pojetí/. Dnes je všechno tak zpochybněno, že v Evropě nesmíte říkat ani pravdu, když ji říkáte o někom, kdo se má chránit. Já si myslím, že v podstatě patří k povinnosti novináře, aby zveřejnil informace, které jsou samozřejmě ověřené a pravdivé a které mají velký význam pro voliče. Čili v tomto směru jsem liberál. Otázka ale stojí trošku jinak. Myslím, že není tak úplně v tom, zda média zneužívají svého postavení. Já spíš cítím, že média jsou zneužívána v zájmu nějakých skupin. Média sice plní svou úlohu zveřejnit, co vědí, ale že si je někdo vybral jako nástroj, a teď nevím zda své pomsty, prosazení svého zájmu nebo zmaření zájmu někoho jiného. Z téhle role jsem trošku zneklidněn. A když se podíváte na to, jak přicházejí jednotlivé skandály, tak se nemůžete ubránit dojmu, že cílem je vždycky zakrýt nějaký jiný, který se týká nepohodlného člověka. Nebo když mně se přihodí nějaká nepříjemná skandalizace, honem vytáhnu nějakou silnější na někoho jiného, aby se přestalo o mně psát. Tohle by mne znepokojovalo. Média se někdy podezírají, že vytvářejí skutečnost, ale možná tu skutečnost vytváří někdo jiný jejich zneužíváním."

25-05-2011