Slavný český cestovatel Holub má památník u Viktoriiných vodopádů

22-09-2005

Před Národním muzeem v Livingstonu v Zambii stojí busta Emila Holuba - slavného českého cestovatele. Letos uplyne 130 let od doby, kdy nakreslil první mapu Viktoriiných vodopádů. Proto hledalo české velvyslanectví možnost, jak tuto informaci přiblížit zambijským a zimbabwským lidem. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.

I když Emil Holub toužil studovat přírodní vědy nebo archeologii, stal se lékařem. Do Afriky se vydal hned po studiích a léčil hledače diamantů. Za osm měsíců vydělal peníze a vydal se na první cestu do afrického vnitrozemí. Mezi nejvýznamnější však patřila ta třetí - cesta k Viktoriiným vodopádům. A právě u příležitosti 130. výročí nakreslení první mapy Viktoriích vodopádů se české velvyslanectví rozhodlo Emila Holuba připomenout. Jak uvedla Marie Imbrová, první tajemnice českého velvyslanectví v Zimbabwe, Holubova busta teď stojí před muzeum v zambijském Livingstonu.

"Nebyl velký problém se dohodnout, že právě v tomto roce tam bude odhalena busta Emila Holuba s informacemi o tom, kdy tam pobýval a co pro tuto oblast udělal. Mimochodem Emil Holub je skutečně jediným spolehlivým pramenem pro poznání kultury Loziú, kteří na tomto území žili koncem 18. a 19. století, takže pro ně je to skutečně nejhodnotnější etnografický pramen, který slouží k identifikaci jejich vlastního národa. Socha byla zhotovena podle českých nákresů, podle fotografií, který byly získány z pražského Náprstkova muzea. Zhotovena byla tady, dělal ji místní známý zambijský sochař."

Viktoriiny vodopádyViktoriiny vodopády Slavnostní odhalení se odehrávalo na pozemku před muzeem a přišlo na 150 hostů, mezi nimi velvyslanci i zástupci zambijské vlády a další hosté. České velvyslanectví plánuje rozšířit sbírku pohlednic s kresbami Emila Holuba a připravuje překlad jeho díla O marucké říši. Také výstava, která ho v muzeu připomíná, zamíří v Africe i do dalších oblastí, aby přiblížila jeho objevitelské cesty. Složitá byla zejména poslední Holubova cesta do Afriky, kdy putoval se svojí osmnáctiletou manželkou. Tato cesta měla protnout celý africký kontinent od Kapského města až po Egypt. V létě roku 1886 však musela být severně od Zambezi předčasně ukončena po boji s Mašakulumby. Navíc přišel Holub o většinu vybavení, zásob i sbírek. Předměty ze svých cest pak nabídl Národnímu muzeu v Praze, ale byl odmítnut. Naštěstí se alespoň část sbírky podařilo zachovat. Emil Holub zemřel roku 1902 ve Vídni na následky malárie ve věku 55 let. Bohužel, až poté si na objevitele nitra Afriky opět vzpomněli a vystrojili mu alespoň královský pohřeb. Vědí vůbec lidé v Zambii a Zimbabwe, kdo byl Emil Holub?

"Myslím, že experti a veřejnost už to jméno vnímají poměrně dobře, protože aktivity úřadu jdou tak daleko, že už tady proběhlo několik výstav - putovní výstava o životě Emila Holuba už navštívila pět nebo šest destinací tady v Zimbabwe a putuje po dalších oblastech. Se stoupajícím turistickým ruchem se pochopitelně obě strany snaží - jak zimbabwská, tak zambijská - využít fenoménu jako jsou Viktoriiny vodopády a pochopitelně, pak se i to jméno Emila Holuba objevuje v propagačních materiálech, v tisku a je zmiňován mezi dalšími cestovateli, kteří tuto oblast navštívili."

Jak dodala Marie Imbrová, Emil Holub strávil v jižní a centrální Africe zhruba jedenáct let. Na rozdíl od jiných cestovatelů se však kromě popisu míst věnoval i domorodcům. Vždy tvrdil, že domorodé kultury je třeba chránit před zánikem a uchovat z nich všechno dobré a krásné. Svého nejvýznamnějšího rodáka si váží i město Holice. Ještě za svého života se Holub dočkal nadšeného přijetí. Stojí zde cestovatelův pomník i malé Africké muzeum.

22-09-2005