Sociální demokraté překvapivě ustoupili v otázce regulovaného nájemného

Bohuslav Sobotka

Sociální demokraté ustoupili lidovcům v otázce uvolňování českého trhu s byty. Ačkoli to ČSSD dosud vylučovala, přistoupí na rychlejší zvyšování nájmů, které jsou v Česku dosud regulovány státem. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Vedení lidovců vyzvalo ministra financí Bohuslava Sobotku, aby ze sněmovny stáhl svůj návrh zákona o nájemném, který počítal s jeho pomalou deregulací. Sociální demokraté totiž svůj návrh prosadili ve vládě proti vůli koaličních partnerů a později s pomocí komunistů i v prvním čtení ve sněmovně. Ministr financí se v úterý radil s několika poslanci, jak na tlak lidovců reagovat. A výsledek? Ministerstvo financí připraví jinou kompromisní verzi zákona, která by byla přijatelná pro všechny koaliční partnery. I přes přísné embargo se do tisku dostaly informace, podle kterých kompromisní návrh počítá s tím, že by se po přechodné období několika let zvyšovalo nájemné o deset procent ročně a rozhodnutí o konečné podobě zákona by padlo později. Rozpory jsou hlavně v tom, jak dlouho by nájemné tímto tempem mělo růst. Podle poslance ČSSD Stanislava Křečka jsou i další spory.

"Zásadní rozpor je ve stanovení místně obvyklého nájemného. To znamená, co by se všechno do toho místně obvyklého nájemného počítalo a nepochybně také způsob, jakým by se zjišťovalo."

ČSSD totiž prosazuje, aby zvyšování nájemného skončilo tehdy, až dosáhne průměru regulovaných a tržních nájmů. Naproti tomu lidovci a unionisté požadují, aby činže vyrostly až na úroveň tržních cen. Ty jsou ve velkých městech značně vysoké. Například tržní nájemné za třípokojový byt na pražském sídlišti je 12 tisíc, přičemž průměrný plat v republice 16 tisíc korun.

ČSSD není podle vyjádření svých poslanců ochotna jít na více než desetiprocentní navyšování nájmů. Je toto procento přiměřené? To je otázka pro ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka.

Miroslav Ševčík
"Deset procent pro oblast málo obydlenou s převahou nabídky bytů je příliš, deset procent pro oblast, kde poptávka po bytech převyšuje nabídku, je zase málo. Je otázka, jak se na to budou dívat nájemníci z nízkých sociálních skupin a jak se na to budou dívat majitelé domů, kterým nepostačují finanční prostředky vybrané od nájemníků na prostou údržbu jejich nájemních domů. Takže si myslím, že rozhodnutí by mělo padnout, ale že tento kompromis bude pro jednu skupinu moc a pro druhou málo.

Kdy se domníváte, že by mohlo nastat srovnání regulovaného a tržního nájemného?

V mnoha oblastech již podle mého názoru k tomuto dorovnání došlo a ukazuje se, že v některých obcích jsou i volné byty. Tam, kde je menší nabídka volných bytů, tak tam samozřejmě to bude trvat déle. O tom, že se záležitost začala hýbat, svědčí i to, že takové to černé nájemné, tržní nájemné například i ve velkých městech už stagnuje, případně neroste tak rychle, jak rostlo v předchozích letech."

Regulace nájemného brání podle odborníků na trhu s bydlením mobilitě pracovních sil. Mladí lidé těžko dosahují na vlastní bydlení a stát přichází o černé příjmy z nájemného. Kvůli zákonu o nájemném hrozila vládní koalici vážná krize, která mohla přerůst až v její rozpad. ČSSD zpočátku prohlášení koaličních partnerů zlehčovala. Jak prozradil českému tisku jeden ze sociálních demokratů, za nynějším ústupkem je strach z nového šéfa lidovců Kalouska. Obavy panují hlavně z toho, že by Kalousek, který má blízko k ODS, mohl lidovce z vlády odvést, a pomohl tím nejsilnější opoziční straně vyvolat předčasné volby.