Soud se zastal dvou justičních čekatelů

28-04-2006

Mezi Nejvyšším správním soudem a prezidentem Václavem Klausem to zřetelně zajiskřilo. Soud se totiž ve čtvrtek postavil na stranu dvou justičních čekatelů, které prezident odmítl jmenovat soudci údajně kvůli jejich nízkému věku. Václav Klaus stanovisko Nejvyššího správního soudu odmítá. Nabízím Vám argumentaci obou stran.

Václav KlausVáclav Klaus Správní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze, jenž odmítl žaloby čekatelů s tím, že nejde o záležitost přezkoumatelnou ve správním soudnictví. Vycházel z toho, že prezident je součástí moci výkonné a vystupuje ve dvou rolích: jako ústavní činitel a také jako správní úřad, například při jmenování soudců. Proto jsou tato jeho rozhodnutí přezkoumatelná ve správním soudnictví, sdělila mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová: "Podle soudců Nejvyššího správního soudu jestliže prezident republiky vystupuje jako správní úřad a nevyhoví podanému návrhu, musí své rozhodnutí odůvodnit. Stejně pak platí obecná zásada, že důvodem pro to, aby prezident navrženého kandidáta do funkce soudce nejmenoval, může být jen nesplnění zákonných důvodů. Podle Nejvyššího správního soudu se celý případ jeví jako v právním smyslu zcela bezprecedentní vybočení ze zvyklostí při jmenování soudců."

Podle prezidentova mluvčího Petra Hájka jde u posledních slov Sylvy Dostálové o jednoznačně politický komentář, který soudu - navíc u takto sporného rozhodnutí - nepřísluší. "Nejmenování uchazeče soudcem má naopak - jak Nejvyšší správní soud patrně neví - řadu precedentů již od roku 1993, kdy byla tato pravomoc svěřena do rukou prezidenta republiky," dodal Klausův mluvčí. S odvoláním na předběžné stanovisko legislativního odboru prezidentské kanceláře také uvedl, že některé z argumentů, jimiž Nejvyšší správní soud své rozhodnutí zdůvodnil, jsou v rozporu s Ústavou a dalšími zákony.

Sám Václav Klaus výtky soudu odmítl: "Zaprvé bych řekl, že jestli něco takového Nejvyšší správní soud udělal, tak to považuji za bezprecedentní zásah do normálního chodu politického života. Naprosto nechápu, jak je něco takového možné, a považuji to za naprosto špatné."

Jako druhý důvod odmítavého stanoviska prezident Klaus uvedl fakt, že žadatele rozhodně neodmítl kvůli věku: "Úvaha o tom, jestli ten věk je optimální, aby se někdo v 27 nebo 28 letech stal soudcem a řešil věci, které soudce řešit má, je naprosto oprávněná. Nicméně nikdy jsem neudělal žádný výrok o tom, že jmenuji nebo nejmenuji přesně kvůli věku. Když jsou právníci tak citliví na slovíčka, tak já myslím, že by si měli tuto věc jasně uvědomit. A na to, aby se někdo stal soudcem, není žádný nárok. Nechci podceňovat soudce Nejvyššího správního soudu, že jsou tak neseriózní a tak nepoctiví, že by řekli, že já jsem je odmítl jmenovat proto, že jim není 30 let. Takhle triviálně jsem nic takového neudělal. Já jsem dostal opakovaně různé návrhy na jmenování soudců, a z těch soudců jsem některé jmenoval, a některé nejmenoval."

Nyní musí Městský soud obě žaloby čekatelů znovu projednat a rozhodnout. Nesmí je ale odložit se stejnou argumentací.

28-04-2006