Soukromá věznice u Brna bude výhodný kšeft, pro stát i firmu

První soukromá věznice by měla v Česku začít fungovat za tři roky. Jejím sídlem budou Rapotice u Brna. Jedná se zároveň o jeden z prvních plánovaných projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru v Česku. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Proč vůbec potřebuje stát soukromou věznici? Posoudili ministerští úředníci ekonomickou efektivnost celého projektu? Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun odpovídá jasně.

"Problém státu je v tom, že my nemáme peníze. Aktuálně nemáme peníze na to, abychom postavili věznici. Zároveň ale máme vězně, které musíme umístit do věznic. Tento problém se fakticky nedá řešit jiným způsobem, než právě věznicí takzvaně na leasing, PPP projektem."

Financování veřejných staveb ze soukromých zdrojů umožňuje nový koncesní zákon, který před měsícem podepsal prezident. Jak vysvětluje výkonný ředitel Asociace Public Private Partnership Jan Šnajdr, společných projektů státu a soukromého sektoru může být mnoho. A věznice nejsou výjimkou.

"Konkrétně u té soukromé věznice zařídí privátní sektor kompletně vše od výstavby zařízení až po provoz. Na státní Vězeňskou službu zbude samotná ostraha, hlídání vězňů a věznice."

Zadavatel výběrového řízení Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že vítězná firma by měla zařízení pro zhruba 500 vězňů provozovat po dobu 25 až 30 let. Ministerstvo jí za to bude platit smluvní cenu. Po uplynutí licence se budova stane majetkem státu. Ve vzduchu samozřejmě visí některé otázky. Soukromá firma bude mít zájem na co nejlevnějším provozu. Nebude to na úkor zajištění bezpečnosti objektu?

"Nebude. Ministerstvo spravedlnosti a Vězeňská služba si musí nadefinovat charakter a typ veřejné služby. Musí vycházet ze stávajících standardů, které jsou v rámci Evropské unie. A je potom na privátní firmě, aby tento charakter veřejné služby zabezpečila."

Jan Šnajdr rovněž odmítá obavu, že by si soukromá věznice v zájmu nižších nákladů vybírala jen určité typy vězňů, takzvaně bezproblémové a zdravé, a ty ostatní, takzvaně ´drahé´, vracela státu. Tak tomu bývá například v soukromých věznicích v USA.

"Toto rozhodování nebude v žádném případě na straně privátního sektoru. Rozhodnutí, kam alokovat dané vězně podle stupnice nebezpečnosti, je vždy na ministerstvu spravedlnosti, popřípadě na Vězeňské službě."

Red: Vraťme se ale ještě k otázce, nakolik je výstavba a provoz soukromé věznice efektivní z pohledu státu. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna výpočty ukazují, že stát nemůže na projektu tratit.

"Stát si samozřejmě propočítá, kolik stojí ročně provoz normální věznice a kolik bude muset na splátkách splatit soukromé firmě. Ta soukromá firma má samozřejmě mnohem více možností jak omezit náklady, než má státní moc. Zároveň firma, která bude věznici provozovat, bude moci nějakým způsobem ekonomicky kalkulovat se zaměstnaností vězňů. A právě podmínka zaměstnanosti vězňů je jedna z hlavních, kterou dáváme do kritérií pro výběrové řízení."

Tratit samozřejmě nebude ani soukromá firma. O tom ostatně svědčí fakt, že o lukrativní zakázku v hodnotě více než jedné miliardy korun se chtějí ucházet konsorcia stavebních firem i finančních institucí. Zájem už prý projevily třeba Československá obchodní banka, Živnobanka a Komerční banka.