Státní ústřední archív v Praze informoval o škodách po povodních a restaurování archiválií

Jak vás stále v našich relacích informujeme, katastrofální povodně v České republice způsobily obrovské škody na národním kulturním dědictví. V řadě institucí nyní bilancují škody. Zatím jsou k dispozici různé orientační údaje, které ukazují, že z následků povodní se budou mnohde vzpamatovávat velmi dlouho - dokonce až několik desítek let.

Taková je např. situace v archivech a spisovnách. Pod vodou byly archiválie Vojenského historického archivu, Archivu akademie věd, České filharmonie a Českého statistického úřadu. Rozsah jejich škod lze počítat již na běžné kilometry - to jsou desetitíce regálových polic unikátních a nenahraditelných dokumentů....

Rukopis třeboňského augustiniána Oldřicha Kříže z Telče,  15. stol.
"I když je to neběžné užívat jako jednotku množství kubické metry, protože se archiválie měří na běžné metry, ale pokud se nemýlím, vyčísleno bylo asi 6300 kubických metrů archiválií, které byly zatopeny. V této souvislosti jsem rád, že můžeme pochlubit tím, mám na mysli státní archívy, které spravuje ministerstvo vnitra, že ztráty, které utrpěly tyto archívy byly minimální."

Uvedl na páteční tiskové konferenci ve Státním ústředním archívu v Praze náměstek ministra vnitra pro sociální oblast a archívnictví Vladimír Zeman. Jak dodal, v jiných archívech ale naopak došlo k obrovským ztrátám. V této souvislosti upozornil ředitel Odboru archívní zprávy ministerstva vnitra Vácslav Babička na existenci směrnice z roku 1975...

"Ukládá, že archívy a archívní depozitáře nemají být umísťovány v záplavovém území. Tam, kde se touto směrnicí řídili, se ukázalo, že toto opatření bylo prozíravé, tam, kde se domnívali, že nehrozí nějaká škoda velkého rozsahu, tak tam myslím, nyní zpytují svědomí."

Téměř jediná možnost záchrany vodou poškozených dokumentů je urychlené zmrazení a odborné restaurování. První pomoc pro zatopené archivy poskytuje právě Státní ústřední archiv v Praze, který spolu s Archivní správou ministerstva vnitra koordinuje práce. Podle Michala Djuroviče - vedoucího zvláštního oddělení, které se zabývá fyzickým stavem archiválií, je nyní největší část dokumentů v mrazírnách na Kladně a nyní se zvažují metody jejich restaurování:

"Ty technologie jsou v podstatě známy. Je to tzv. vakuová sublimace, vakuové sušení, popř. sušení horkým vzduchem. My jsme ve spolupráci s Národní knihovnou, která stejně jako my má za sebou určité laboratorní zázemí, jsme se rozhodli, že všechny tyto metody velmí rychle otestujeme, abychom z hlediska jejich vlivu na vlastnosti archiválií a knih vlastně vytipovali ty nejvhodnější."

Jak Michal Djurovič dodal, na ministerstvu kultury už vznikla speciální komise ze zástupců knihoven, archívů, ústavů Akademie věd ČR, Asociace muzeí a galerií a ministerstva kultury, která rozhodne jaké technologie sušení se v budoucnu zvolí. Zároveň se jedná také koordinaci zahraniční a komerční pomoci.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio