Stoletá Meda Mládková

09-09-2019

Sběratelka a mecenáška umění a zakladatelka Muzea Kampa Meda Mládková oslavila v neděli sté narozeniny. Na pražskou Kampu do Sovových mlýnů jí přišly připít na zdraví stovky lidí. Sama Meda Mládková slavila ale v soukromí. Před časem si zlomila kyčel a od té doby se hůř pohybuje. Ve svém bytě na Kampě ale přijala několik gratulantů.

Meda Mládková, foto: Jindřich Nosek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Meda Mládková, foto: Jindřich Nosek, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Meda Mládková se narodila 8. září 1919 v severočeských Zákupech jako Marie Sokolová. Studovala gymnázium a za druhé světové války vystupovala coby profesionální tanečnice v litevské Klajpedě a ve Vídni. Tancem si přivydělávala také později ve Švýcarsku, kam odešla studovat hned po válce. V Ženevě vystudovala ekonomii a po komunistickém převratu v únoru 1948 se ve Švýcarsku rozhodla zůstat. Na svou vlast ale nikdy nezanevřela. Spolu s dalšími československými exulanty se tam podílela na vydávání časopisu Současnost.

"Bylo nás tam několik. A my jsme tam nezůstali, aby se nám dařilo lépe, ale abychom pomáhali. Švýcaři mi dali možnost, že když kdykoli seženu 1500 švýcarských franků, tak můžu vždycky přivést dalšího člověka. Takže tam byla celá skupina českých intelektuálů," zavzpomínala před časem v Českém rozhlase.

Po zániku časopisu Současnost založila Meda Mládková roku 1952 první československé exilové nakladatelství Edition Sokolová, které přesunula ze Ženevy do Paříže. Tam vystudovala dějiny umění a také se seznámila s budoucím manželem - ekonomem Janem Mládkem. V Paříži také v padesátých letech pro svět znovu objevila českého malíře Františka Kupku.

Podpora umělců za železnou oponou

Museum Kampa, foto: Krokodyl, CC BY 2.5Museum Kampa, foto: Krokodyl, CC BY 2.5 V roce 1960 se Meda Mládková přestěhovala s manželem do Washingtonu. Ani tam se nepřestala zajímat o umění v Československu a vždy se snažila umělcům pomáhat. V USA pro ně získala od Fordovy nadace šestiměsíční stipendium. S manželem také celý život podporovali ty výtvarníky, kteří za železnou oponou zůstali, řadu jejich děl koupili.

"Jezdila jsem do Československa a hledala jsem výtvarníky, kteří tady žili v těžké době a byli výjimeční. Například Šimotová, Kolíbal či Nepraš, to byly úžasné kapacity. Chtěla jsem jim pomáhat, nechtěla jsem dělat sbírku, to mě v životě nenapadlo. Chtěli jsme pomáhat těm dobrým výtvarníkům, aby vydrželi. Ta doba byla hrozná," vzpomínala.

Po smrti manžela v srpnu 1989 se Meda Mládková vrátila do Česka. Na jeho přání celou kolekci v hodnotě půl miliardy korun věnovala Praze. Založila Nadaci Jana a Medy Mládkových a po určitých problémech se jí podařilo umístit sbírku do Musea Kampa v Sovových mlýnech.

Oslavy v Museu Kampa

Jiří Pospíšil, foto: ČTJiří Pospíšil, foto: ČT Tam v současné době Meda Mládková také žije. A tam také předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, europoslanec Jiří Pospíšil uspořádal oslavu jejích stých narozenin.

Připít Medě Mládkové přišly stovky lidí, přátelé, umělci, mezi nimi i ti, kterým pomohla během svého exilového pobytu ve Spojených státech vystavovat v zahraničí. Například Vladimír Kopecký či Stanislav Kolíbal. Na oslavě nechyběla ani hraběnka Mathilda Nostitzová nebo Karel Schwarzenberg.

"Znám lidi, které obdivuji a oceňuji to, čeho dosáhli. A pak je ještě jedna vyšší skupina. To jsou ti samí, ale které mám navíc rád, a to je paní Meda," řekl o oslvenkyni výtvarník Teodor Pištěk.

09-09-2019