SVU v Mnichově věnovala večer „osudovým osmičkám“

Budova, ve které byla podepsána mnichovská dohoda, foto: autorka

Československá společnost pro vědy a umění v Mnichově pořádala minulý týden sympozium věnované, jak také letos jinak, osmičkám v českých dějinách. Akce nesla název Hudbou a slovem o osudové osmičce v české historii.

Budova,  ve které byla podepsána mnichovská dohoda,  foto: autorka
"SVU jsme založili asi před 23 lety. Měli jsme tenkrát k dispozici lidi ze Svobodné Evropy a bylo jednodušší dělat přednášky. Do Svobodné Evropy, do Mnichova jezdila velká spousta referentů, doktorů, profesorů a prostě té inteligence, která tenkrát z Československa odešla, takže jsme měli k dispozici velkou studnici přednášejících," popisuje místopředseda mnichovské SVU Ladislav Pavlík začátky společnosti, která doposud uspořádala téměř tři stovky přednášek a akcí. Jak vybírají jednotlivá témata?

"My improvizujeme. Díky moderní technice, když můžeme lidi dnes pozvat přes internet nebo mail, tak je to jednodušší. Využíváme toho, kdo přijde s nějakým nápadem, nebo kdo je zrovna v Mnichově."

Milan Schulz,  foto: autorka
Podle Elišky Cikl z SVU je mezi krajany o večery, které společnost pořádá, zájem.

"Když se scházíme v našich večerech, každé druhé úterý v měsíci, tak se vždycky sejde pěkná řádka lidí. Hledíme, aby to byly přednášky z různých oborů. Může se stát, že je to velice vážná vědecká přednáška, nebo zase něco o umění, ale každopádně se setkáváme."

Sympozium o "osudových osmičkách" se konalo v budově, která byla svědkem jedné z nich, právě zde byla v roce 1938 podepsána mnichovská dohoda. Zmínil to také první přednášející - publicista Milan Schulz, který hovořil o první republice i o současné politické a společenské situaci. Příspěvek novinářky Lídy Rakušanové se týkal únorového puče roku 1948 a provozovatel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád obsáhle přiblížil problematiku samizdatové literatury po roce 1968.

Wolfgang Mastňak,  foto: autorka
Nemluvilo se ale jen o politice a historii, na řadu přišla také hudba. Hudebník Wolfgang Mastňak kromě krátkých vystoupení, kdy zazněly skladby Dvořáka, Janáčka nebo Krejčího, hovořil o málo známých "muzikálních končinách" české hudební kultury.

Akci navštívili Češi, Slováci i Němci. Kataríně Košíkové se večer líbil.

"Akce byla velmi zajímavá. Některá fakta jsem neznala, nebo si je nepamatuji, ale některá byla oživením minulosti, takže to bylo velmi, velmi zajímavé, ale hlavně, že to bylo protkávané hudbou."

A jak zhodnotila sympozium po jeho skončení Eliška Cikl?

"Dnes to byl velmi slavnostní večer a velmi pěkný večer a báječné bylo, že byla i ta výborně připravená hudba, takže se prostřídala se slovem a mě se zdálo, že to stálo za to."