Učí se děti o holocaustu - to bylo jedno z témat mezinárodního semináře

26-04-2006

Znají lidé fakta o holocaustu a jak se o něm učí ve škole? Také tyto otázky zazněly na mezinárodním semináři o holocaustu, který se konal v Terezíně a v Praze. Rada Evropy na něj pozvala 50 ministrů školství členských států a zemí Evropské kulturní konvence. Přijeli tři, ostatní poslali své zástupce. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Generální ředitelka Rady Evropy pro vzdělávání Gabriela Battainiová-Dragoniová (vlevo) a ministryně školství Petra Buzková, foto: ČTKGenerální ředitelka Rady Evropy pro vzdělávání Gabriela Battainiová-Dragoniová (vlevo) a ministryně školství Petra Buzková, foto: ČTK Za války zahynulo šest milionů Židů, v českých zemích kolem 80 tisíc - tedy 89 procent těch, kteří zde na počátku okupace žili. Seminář na téma holokaustu se konal už potřetí a po Štrasburku a Krakově se stala hostitelem Česká republika. Jeho účastníci si prohlédli Památník Terezín, kam nacisté zavlekli na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Vzdělání mladé generace o holocaustu naráží v řadě zemí na nedostatky znalostí na straně učitelů, není mnoho výukových materiálů a v některých zemích není výuka o genocidě ani součástí učebních osnov. Jak se české děti o holocaustu dozvídají, to je otázka pro ministryni školství Petru Buzkovou.

"Dozvídají se o něm především v hodinách dějepisu. Další vzdělávání pedagogických pracovníků by mělo umožnit, aby si učitelé více uvědomovali, že se nejedná pouze o to, naučit věci, které se v minulosti staly. Téma by se mělo prolínat z hodin dějepisu do hodin jako je občanská nauka právě z toho důvodu, aby bylo možné hledat souvislosti mezi některými příčinami, které předcházely holocaustu, které předcházely genocidám v našich zemích a dávat je do souvislosti s některými velice negativními společenskými jevy, které se zvlášť v poslední době ukazují velmi silně."

foto: ČTKfoto: ČTK Památník Terezín s pedagogy spolupracuje, vzdělávalo se tu více než 1200 učitelů. Část z nich navštívila i památník v Jeruzalémě, kde měli možnost sejít se s celou řadou očitých svědků. Přesto však děti mají v této oblasti mezery, jak ukázala i naše anketa, když odpovídaly na otázku, jestli už slyšely něco o holocaustu.

"Ne, nikdy. - Neslyšel jsem. Je mi deset a chodím do čtvrté. - Učili jsme se, že si Němci mysleli, že jsou nadřazená rasa a Židy, o kterých si mysleli, že jsou podřízená rasa, tak ty nechávali pracovat za dost špatných podmínek na polích a zotročovali si je."

Často se stává, že děti znají dobře středověk, ale k novodobým dějinám se už nedostanou. A tak se může zdát, že je výuka nedostatečná.

"Konečným soudcem té dostatečnosti je výsledek. Čili pokud ty děti ve větší míře mají poznatky nedostatečné, tak to ukazuje, že je třeba ještě něco vylepšit, něco změnit,"

foto: ČTKfoto: ČTK říká nový rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Také podle bývalého prezidenta Václava Havla, který na semináři promluvil, nestačí jen holocaust připomínat, ale je nutné o něm přemýšlet. Nebezpečnější než sympatizanti neonacistických hnutí jsou podle Havla spíše projevy netolerance a skrytého fašismu. Rovněž podle ministryně Buzkové jsou novodobé dějiny důležitou součástí života.

"Tady se nejedná o uzavřenou mrtvou historii, ale o problémy, které přerůstají do dneška i do budoucnosti. My samozřejmě nemůžeme přinutit každého jednotlivého učitele, aby se této záležitosti věnoval více než ostatním a toto je právě jedna z věcí, která pakliže se neučí z přesvědčení, tak se učí špatně."

Jak asi víme všichni z vlastní zkušenosti, je třeba také učivo zajímavě podat. Například řadu dětí doslova chytil projekt Zmizelí sousedé, kdy sami pátrali po svých židoských sousedech, kteří žili v okolí v době okupace. A výsledkem byly zajímavé povídky i dokumenty.

26-04-2006