Unikátní průzkum. Česká společnost se 30 let od revoluce dělí na šest tříd

18-09-2019

Jak vypadá česká společnost 30 let od revoluce? Na to odpověděl originální výzkum, na kterém spolupracoval Český rozhlas s několika sociology. Česká společnost je po třiceti letech rozdělena do šesti společenských tříd. Téměř chybí elita, která tvoří necelé procento. Výzkum také ukázal, že kdyby se zhoršila ekonomická situace, hrozí problémy více než dvěma miliónům Čechů.

Ilustrace: Toy BoxIlustrace: Toy Box Český rozhlas zadal u agentur, s nimiž dlouhodobě spolupracuje (MEDIAN a STEM/MARK) sběr dat na vzorku více než čtyř tisíc respondentů. Sociologové se inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey pro veřejnoprávní stanici BBC. Ptali se lidí prostřednictvím rozhovorů i online dotazníků z více než 1300 měst a obcí.

22 procentům hrozí v případě ekonomických problémů propad do horší skupiny

Nejvýše postavené jsou dva typy vyšší střední třídy - do nich spadá asi třetina české společnosti. Jde o tzv. zajištěnou střední třídu (22 procent), která se vyznačuje vysokými příjmy a majetkem, a nastupující kosmopolitní třídu (12 procent), která má menší majetek, ale silné sociální kontakty, kulturní kapitál, jazykové a digitální dovednosti. Další třídy přibližuje sociolog Daniel Prokop:

"Pak jsou tři typy takové nižší střední třídy, což je většina populace v Česku. A potom je asi šestina ve třídě, kterou jsme nazvali strádající. Žijí v chudobě, nemají jakékoliv zdroje, jakýkoliv typ kapitálu, ani ty ekonomické, ani ty znalostní, ani sociální kapitál, ani ty kontakty. To je nejohroženější třída, která je na dně té společnosti."

Jak dodává Daniel Prokop, kromě nejhůř postavené strádající skupiny, připadá také velký počet Čechů do ohrožené třídy. Víc než 22 procentům populace hrozí, že se například při ekonomické krizi můžou propadnout do horší sociální skupiny.

"To je třída, která by v nějaké západní zemi podle mě relativně prosperovala a blížila se k těm středním vrstvám, ale v Česku ji srazily exekuce, chudoba regionů a může se propadat do té chudiny."

Zdroj: Český rozhlasZdroj: Český rozhlas

Lidé z regionů s malými sociálními problémy mají větší šanci

Daniel Prokop zdůraznil, že rozdělení tříd je výrazně spojené i s regionálním zakotvením. Zatímco 56 procent respondentů z Prahy spadalo do vyšší střední třídy, naopak v Ústeckém kraji hned třetina lidí patřila do ohrožené třídy a čtvrtina do strádající.

Analýza ukazuje, že při shodné úrovni vzdělání, pracovní pozici, věku, pohlaví a struktuře domácnosti, má respondent 1,5 - 1,7 krát vyšší šanci zařadit se do zajištěné střední či kosmopolitní třídy, pokud bydlí v obcích nejméně postižených sociálními problémy.

Sociologové se vedle příjmu a majetku ptali lidí i na znalost cizích jazyků nebo blízké, říká socioložka Paulína Tabery:

"Jsou tam tři takové základní parametry, na základě kterých se třída konstituuje. Jednou je ekonomický kapitál, druhý je sociální kapitál a třetí je kulturní kapitál. A můžete si to představit tak, že jsme se respondentů ptali na majetek a příjem, ptali jsme se jich na to, jaké mají sociální vazby, to znamená, jak široká je jejich síť a jak prestižní jsou profese, které znají, jestli mají někoho, kdo jim pomůže, když jsou nemocní, potřebují poradit, pohlídat děti, a tak dál."

Zdroj: Český rozhlasZdroj: Český rozhlas

Nejsme tak rozdělení, jak se myslelo

Českou společnost nejvíc názorově rozděluje vnímání nerovností, porevoluční vývoj nebo třeba otázky migrace. Podle sociologa Martina Buchtíka bylo překvapující, že česká společnost není rozdělená vždy na dva názorové tábory, jak se někdy tvrdí.

"Lidi mají opravdu širokou paletu názorů a nejsou konzistentní, takže takových typických konzervativců nebo typických liberálů, typických levičáků, pravičáků je ve společnosti vlastně velmi málo. Lidé jsou někde uprostřed, nebo se někde ty jejich názory teprve formují a krystalizují."

Elita? Jen necelé procento

Ilustrace: Toy BoxIlustrace: Toy Box V Česku také chybí elita. Aby vznikla, musela by disponovat vysokým majetkem, kulturním a sociálním kapitálem. Předpokladem je i mezigenerační předávání, což však bylo v Česku v posledních sto letech v každé generaci přerušené. U nás je to tak, že buď jsou lidé bohatí nebo vzdělaní, dodává sociolog Daniel Prokop. Podle něj bude třída elit teprve vznikat z kosmopolitní třídy. Například ve Velké Británii tvoří elita 6 procent, u nás necelé procento.

Co se týče migrace, žádná z tříd nebyla výrazným příznivcem. Nastupující kosmopolitní třída má neutrální postoj, ostatní jsou spíše proti migraci. Podle většiny tak připadá v úvahu nepřijímat migranty, nebo za podmínek, o kterých je nutné dlouho diskutovat. Největší odstup má česká společnost vůči lidem závislým na drogách, 67 procent obyvatel by je nepřijalo ani jako návštěvníky ČR.

Česká společnost se podle sociologa Buchtíka vyznačuje nízkou mezilidskou důvěrou, zejména ale nedůvěrou v politiky. V další instituce, například soudy či policii, má naopak alespoň lehkou důvěru většina segmentů společnosti. Nastupující kosmopolitní třída zastává ke všem skupinám vstřícnější postoje a naopak strádající třída si udržuje od všech skupin největší odstup.

Z obecného hlediska česká veřejnost hodnotí vývoj tak, že v posledních 30 letech nejdeme úplně špatným směrem, ale zahodili jsme řadu šancí, které jsme měli.

18-09-2019