Úřad ombudsmana funguje už pět let

13-12-2005

V Česku už pět let funguje úřad veřejného ochránce práv, tedy ombudsmana. Tím je Otakar Motejl, pro kterého bude rok 2006 posledním v jeho prvním funkčním období. Co vlastně úřad dělá? A vědí lidé o jeho činnosti? To jsou otázky, které zaujaly Martinu Lustigovou.

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl, foto: ČTKVeřejný ochránce práv Otakar Motejl, foto: ČTK Mezi ombudsmanovy úkoly patří ochrana občanů před byrokracií orgánů státní správy. Na jeho kancelář se obracejí lidé, kteří už vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Veřejný ochránce práv řeší závažné kauzy, jako například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku, ale i na první pohled banální případy, například problémy se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Jak si první český ochránce práv Otakar Motejl vede? To hodnotí politolog Jiří Pehe: "Já se domnívám, že tomu úřadu dal určitou vážnost. My víme, že ze začátku úřad ombudsmana nebyl v českém ústavním systému některými politiky zrovna vítán. Abych byl konkrétní - velmi se nelíbil politikům z ODS a především dnešnímu prezidentovi Václavu Klausovi. A to samozřejmě mělo vliv na to, jak byl úřad vnímán určitou částí elektorátu. A myslím si, že Otakar Motejl dokázal ty pochybnosti překonat."

Sám Otakar Motejl považuje za úspěch to, že se jeho úřad dostává do povědomí veřejnosti. A že Češi alespoň tuší, co je úkolem ombudsmana, dokládá i následující anketa.

"Ochrana lidských práv. Tam, kde selhal zákon a kde selhala legislativa, nastupuje ombudsman."

"To by měl být dohled nad dodržováním zákonů."

"Ombudsman je poslední instancí, když se někdo dovolává práva."

"Ombudsman? Chrání lidi."

Petr Leso (v pozadí), pracovník kanceláře veřejného ochránce práv zabývající se restitucemi a ombudsman Otakar Motejl, foto: ČTKPetr Leso (v pozadí), pracovník kanceláře veřejného ochránce práv zabývající se restitucemi a ombudsman Otakar Motejl, foto: ČTK Na co je Otakar Motejl po svém pětiletém působení v čele úřadu - vedle toho, že jeho rukama prošlo kolem 25 tisíc stížností - hrdý? "Mě skutečně uspokojuje to, že jsme se spolupracovníky vymysleli nějaký systém komunikace s námi, naší komunikace s občany a naší komunikace s úřady. A to je dnes už zaběhnutý stroj, který nějakým způsobem pracuje a který si postupně získává, pochopitelně přiměřeně, pomalu, respekt jak na straně občanů, tak na straně úřadů," říká Otakar Motejl.

A neúspěchy? Tam Otakar Motejl řadí to, že se Poslanecká sněmovna dostatečně nezabývá jeho podněty - například výroční zprávou: "Například ve věci Pozemkového fondu jsem čtyřikrát Poslaneckou sněmovnu upozorňoval, že tam není něco v pořádku. Čtyřikrát Poslanecká sněmovna vzala tuto zprávu formálně na vědomí. A letos slavnostně objevila, že v Pozemkovém fondu není něco v pořádku. Způsob, jakým mě Poslanecká sněmovna, jejímž orgánem vlastně jsme, bere na vědomí, to je možná ten největší a jediný výrazný neúspěch této kanceláře."

Politolog Jiří Pehe vidí problém v tom, že pravomoci veřejného ochránce práv jsou příliš omezené: "Je škoda, že u nás obmudsman, na rozdíl od některých dalších zemí, nemá potřebné pravomoci. Nemůže zasahovat do procesu rozhodování, například správního. A to je určité omezení." Je zřejmé, že v některých případech ombudsmanovi nezbývá nic jiného, než sáhnout k veřejné kritice jednotlivých institucí. Například v listopadu zveřejnil případ zdravotně postižené Olgy Škábové, která pobírala příspěvek na provoz auta svého syna. Po smrti syna ale o dávku přišla a zpět ji získala až poté, co byla po skončení dědického řízení zapsána jako majitelka vozu do evidence vozidel. Otakar Motejl tento postup ministerstva práce a sociální věcí veřejně kritizoval.

Od příštího roku čeká na úřad veřejného ochránce práv více povinností - nově bude ombdusman provádět preventivní kontroly ve věznicích nebo v azylových centrech. Otakaru Motejlovi za rok skončí funkčí období. Zatím se ale nerozhodl, jestli bude na funkci ombudsmana znovu kandidovat.

13-12-2005