V čele Národní galerie bude stát ekonom Vladimír Rösel

17-05-2011

V čele Národní galerie stane ekonom Vladimír Rösel. Ministr kultury tak dal přednost manažerovi před kunsthistorikem Jiřím Fajtem, který byl výrazným kritikem dosavadního šéfa Národní galerie Milana Knížáka.

Vladimír Rösel, foto: ČTKVladimír Rösel, foto: ČTK Rösel, kterého doporučila také odborná komise, bude do funkce jmenován 1. června. Části odborníků ale vadí, že nemá kunsthistorické vzdělání, ani dostatek zkušeností v umělecké oblasti. Dosud pracoval především jako investiční poradce. Jak uvedl ministr kultury Jiří Besser, ekonom v čele galerie bude méně zasahovat do uměleckých záležitostí, ale jistě si nechá poradit od svých pěti ředitelů sbírek.

"Koncepce inženýra Vladimíra Rösla doplněná o některé poznatky profesorem Vlnasem byla mnohem komplexnější než ta, kterou přeložil při ústním jednání Jiří Fajt se svým týmem. Koncepce, kterou předložil inženýr Rösel, otevírá Národní galerii cestu ke spolupráci se zahraničními institucemi."

Jiří Besser, foto: ČTKJiří Besser, foto: ČTK Rozhodnutí podle ministra Bessera nebylo lehké, ale nakonec se přiklonil k tomu, aby Národní galerii vedl člověk, který bude schopný zohlednit současnou ekonomickou situaci nejen v rámci galerie, ale také v souvislosti se stavem státního rozpočtu.

V čele Národní galerie stál od roku 1999 profesor Milan Knížák. Podle ministra Bessra si zaslouží poděkování. Odvedl obrovský kus práce. Mnoho věcí dělal velice dobře, mnohé věci nebyly vždy pozitivní. Dodal, že Knížákova osobnost 'svým způsobem přerostla' značku Národní galerie.

"Dneska je značka Národní galerie ve světovém měřítku stále nosná, ale pokud jsem mluvil třeba v Rusku v Puškinově galerii s paní ředitelkou Antonovou, tak ona neříká Národní galerie. Tak jako je v Rusku zvyklá říkat Puškinova galerie, tak říká Knížákova galerie. Já si myslím, že tohle je potřeba změnit v myšlení lidí, i v Národní galerii."

Milan KnížákMilan Knížák Sám Milan Knížák na Röselovu adresu už minulý týden řekl, že jako ekonom a organizátor by sice mohl být dobrý, nicméně jeho nevýhodou je nedostatečná odbornost v oblasti umění. Bude se tak muset bezmezně spoléhat na své podřízené. Názory v umělecké obci jsou rozporuplné. Například podle výtvarníka Jiřího Davida, je volba Rösla pro uměleckou obec tragédie, která nikde v Evropě nemá obdoby. Kunsthistorik Tomáš Pospiszyl lituje, že se do konkurzu nepřihlásil Röslův nejbližší spolupracovník Vít Vlnas, ředitel Sbírky starého umění. Také on se obává, že novému řediteli bude chybět odborné vzdělání:

"Národní galerii nejde řídit čistě manažersky jako jakoukoliv jinou instituci. Na druhou stranu to, co podle mého názoru Národní galerii čeká, jsou i otázky, které se týkají Národní galerie jako celku. Má finanční problémy, je příliš velká, prostě stojí před restrukturalizací."

Sám Vladimír Rösel říká, že jeho funkce bude především manažerská. Jeho cílem je především navázat bližší spolupráci se sponzory a zahraničními galeriemi, sestavit vyrovnaný rozpočet a zvýšit zájem návštěvníků.

"Prakticky asi nejhorší, co by člověk mohl udělat, je to, že přijdete a začnete něco řešit. Tam si ty věci musí trošku sednout. Pracujete s lidmi, kteří nejsou zvyklí na to, aby se něco měnilo okamžitě a rychle."

Národní galerie má pět tématických sbírek, které obsahují obrazy a plastiky od gotiky až k současnému umění. Její počátky se datují až k roku 1796, kdy byla ustavena Společnost vlasteneckých přátel umění, která pak založila Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu.

17-05-2011